Všech pět nemocných se nakazilo, když uklízeli po povodni ve svých obydlích. "Žádný z nich nebyl profesionální záchranář," uvedl Vít.
"Díky bohu jsou to lehké případy," dodal. Nemocní z Jindřichohradecka, Českokrumlovska a Českobudějovicka se nyní léčí na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice. Tři už lékaři pustili domů. Všichni nemocní přišli naštěstí včas.
Jeden z nakažených podle televize Prima pomáhal uklízet poničený dům svých rodičů a lékařům přiznal, že se ne vždy chránil při práci gumovými rukavicemi.
"Leptospiry jsou vylučovány močí hlodavců a nacházejí se ve špinavé vodě nebo kontaminované zemině," řekl krajský hygienik Jan Augustin.
Do organismu se mohou dostat třeba i jen přes malou oděrku na kůži.
Na leptospirózu se běžně neumírá (v tom by byl například tyfus mnohem nebezpečnější), ale je potřeba přijít k lékaři včas. Zvlášť riziková je jedna z forem onemocnění: Weilova nemoc, kterou provází i žloutenka.
První příznaky leptospirózy se projevují po deseti dnech (ale někdy i později) a připomínají chřipku. V tom je nemoc zrádná. V dalším stadiu se u nemocného objevují vysoké horečky, poruchy centrální nervové soustavy, jater a ledvin. Tyto orgány už měl podle Primy zasaženy také nemocný, jehož případ televize uvedla.
Zanedbání nemoci a podcenění příznaků může být životu nebezpečné."Nemoc se ale nepřenáší z člověka na člověka," řekl českobudějovický hygienik Augustin, aby předešel případným obavám.
Na možnost výskytu této nemoci po záplavách upozorňovali hygienici již na začátku úklidu. Nabádali lidi, aby při úklidu po velké vodě používali gumové rukavice, holínky a omyli se po práci mýdlem.
Riziko choroby bylo nejvyšší právě v jižních Čechách, protože zde se leptospiry vyskytují nejvíce. Poslední dva roky se jim navíc obzvlášť daří: zatímco v předchozích letech bylo evidováno třeba i jen něco málo přes deset případů nemoci za rok, loni už sto. "Čekáme, že případů bude více.
V tomto ročním období je množství hlodavců, potkanů a myší maximální, a navíc u leptospirózy je poměrně složitá diagnostika, jejíž výsledek je znám až po určité době," řekl hygienik Augustin.
Žádný z pěti nemocných však není v ohrožení života: podle lékařů přišli na ošetření včas. Michael Vít to přičítá tomu, že na rozdíl od situace před pěti lety měli lékaři tentokrát dostatečné informace a pacienty odeslali včas na potřebná vyšetření, jež nemoc odhalila.
Leptospirózu přenášejí myši a ostatní hlodavci
S ochranou po povodni jsou potíže
"Voda spláchne jejich výkaly ze sklepů a kanálů," vysvětluje hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký, proč se nemoc objevuje právě po povodních. Může způsobit Blaťáckou horečku nebo Weilovu žloutenku. "Blaťácká horečka dostala název podle toho, že se jí často nakazili lidé, kteří dřív bosi sekali trávu na podmáčených lukách. Probíhá jako chřipka," říká Vladimír Polanecký a dodává, že Weilova žloutenka je mnohem nebezpečnější: "Nakažený člověk má zažívací potíže, bolesti hlavy, žloutenku. Pokud nedostane včas antibiotika, zemře na poškození jater."
Mimořádné očkování tří až pětiletých dětí proti žloutence A začalo. Některé děti však možná úplně mine, naopak očkovány budou i ty, které to nepotřebují.
Věra Nováková, dětská lékařka z Prahy 1, nemá kde ordinovat, a nemůže tedy očkovat děti, které má ve své péči a které by po povodni měly dostat zdarma injekci proti žloutence typu A. Voda vyplavila polikliniku, kde doktorka Nováková ordinovala, lékařka je dodnes k zastižení jen na soukromém mobilním telefonu. Kdy a jak začne s očkováním, netuší.
Chybějí informace
Takových lékařů je v zaplavených oblastech, kde je očkování vyhlášeno, víc. Leckteří lékaři navíc dosud nemají o akci podrobné informace. "Stále nám volají maminky, které se o očkování zajímají. Od hygieniků jsme se ale zatím nic konkrétního nedozvěděli, a tak maminkám zatím říkáme, aby vyčkaly," konstatovala Štěpánka Mikutová, pediatrička Nemocnice u svatého Jiří v Plzni na Doubravce.
Hlavní hygienik republiky Michael Vít tvrdí, že pro očkování udělal maximum. "Dohodl jsem se s předsedkyní spolku praktických pediatrů, že lékaři si budou děti na očkování zvát." Jenže tak to vždy nebude ani tam, kde lékaři normálně fungují.
Dětská lékařka Květa Strnadová z Českého Krumlova míní: "Myslím si, že je v zájmu rodičů, aby se o očkování zajímali sami." Všechny, kdo projdou ordinací, na to upozorní.
Zmatky jsou i kolem toho, které děti se vlastně mají očkovat. Ministerstvo zdravotnictví určilo seznam konkrétních míst v zátopových oblastech, jichž se očkování týká, ale v Praze ho například někteří hygienici vykládají tak, že jde jen o skutečně zatopené oblasti. Mylně: to, že očkování bylo vyhlášeno například pro celou Prahu 6, znamená, že se týká i dětí z tamějšího Břevnova.
Do této vysoko položené čtvrti přitom voda nijak nezasáhla. "Bylo by velmi obtížné postupovat ulici od ulice," uvedl mluvčí ministerstva Mario Böhme.
Milan Šedina, starosta jedné z nejpostiženějších obcí v Ústeckém kraji, zase říká: "Naše děti odjely na školu v přírodě a nevím, jestli se jich to bude týkat, až se za čtrnáct dní vrátí." "Počítá se samozřejmě i s dětmi, které jsou na školách v přírodě. Jen budou očkovány později," řekl na to krajský epidemiolog Jaroslav Trmal.
Co obnáší očkování
Mimořádné očkování se týká dětí narozených v letech 1997, 1998 a 1999, které trvale bydlí v zátopových oblastech. Seznam oblastí vydalo ministerstvo zdravotnictví, k dispozici jej mají hygienické stanice a správní úřady.
Stanovené zátopové oblasti jsou zejména v Praze - mnohdy větší než ty, jež voda skutečně zatopila. Očkování se tak týká i mnoha dětí z míst, kde voda vůbec nebyla.
Očkování ostatních dětí (už ne bezplatné) je na úvaze rodičů a lékařů, podle odborníků není potřeba.
Těm, kteří očkování nepodstoupí, sankce nehrozí. Někteří lékaři budou rodiče obesílat, jiní ne; na to spoléhat nelze. Mnozí lékaři jsou kvůli záplavám stále nedostupní, ať už fyzicky či telefonicky. Kontakt s lékařem či jeho zástupcem by měl rodičům zajistit zdravotní rada.
Břeclavsko ohrožují komáři
První případy ´popovodňové´nemoci, i když méně nebezpečné se objevily na Břeclavsku.
V regionu se přemnožili komáři, kteří mohou přenášet valtickou horečku. Lékaře nemocnice v Břeclavi již navštívilo několik pacientů s příznaky tohoto onemocnění.
"Laboratorně se to nezkoumá, takže usuzujeme jen podle příznaků. Valtická horečka je spíše zajímavostí pro lékaře než nebezpečným onemocněním," řekl primář dětského oddělení břeclavské nemocnice Pavel Vajčner.
Neobvyklé onemocnění objevili vědci asi před 25 lety. Zjistili, že komáři v okolí Valtic na Břeclavsku přenášejí zvláštní horečku. Ta trvá tři až čtyři dny, kdy má pacient
teplotu 38 až 39 stupňů Celsia.
|
Rozsáhlá fotogalerie |
| Všechny články o záplavách najdete zde. |
Pak ale náhle onemocnění zmizí. Není provázeno nachlazením, tedy ani rýmou nebo záněty horních cest dýchacích. Náchylnější k němu jsou kvůli slabšímu imunitnímu
systému především děti.
"V podstatě lze horečku léčit paralenem, odpočinkem a dostatečným přísunem tekutin. Pouze pokud má horečku kojenec nebo batole, nebo když se teplota přiblíží 39 stupňům, je vhodné zajít k lékaři," radí Vajčner.
Doplnil, že na dětském oddělení je hospitalizován kvůli podezření na toto onemocnění jen jeden chlapec.
