"Rozhodně vydáme doporučení pro pěstování geneticky modifikované kukuřice a potažmo i jiných plodin, protože jsme v dlouhodobém výzkumu nezjistili žádný negativní dopad na životní prostředí," uvedl podle ČT ředitel Biologického centra Akademie věd František Sehnal.
Vědecká poradkyně organizace Greenpeace Magdalena Klimovičová uvedla, že podle nich jde o lobbistickou aktivitu části vědecké obce, která se snaží prosadit zájmy biotechnologických společností.
Ekologové se obávají zejména zdravotních dopadů geneticky modifikovaných rostlin. Někteří odborníci zase mají dojem, že by jejich pěstování způsobilo vznik vysoce odolných plevelů. Představitelé akademie věd tyto obavy odmítají s odkazem na mimořádný rozsah svého výzkumu.
"Je to dlouholeté opakování na stejném místě, čili můžeme srovnávat a vyloučit vlivy dešťů, teploty a všeho ostatního naprosto věrohodně, dám ruku do ohně," řekl Sehnal.
Česko je pěstování geneticky modifikované kukuřice druhé
Výzkum, jehož závěry již podle České televize přivítala Agrární komora, shrnuje Bílá kniha, kterou vědci veřejnosti představí příští týden na evropské konferenci o bezpečnosti potravin v Berlíně.
Předpisy Evropské unie v současnosti povolují z geneticky modifikovaných plodin pěstovat pouze kukuřici, a to za velice přísných podmínek. Takzvanou Bt kukuřici v loňském roce pěstovalo sedm zemí EU na ploše zhruba 107 tisíc hektarů. Jednoznačně největším pěstitelem zůstalo Španělsko, Česku patřila druhá příčka.
Celosvětově se geneticky modifikované plodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají do budoucna další výrazný nárůst jejich podílu. Tohoto původu je například 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.
