Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pěstování geneticky modifikované kukuřice je bezpečné, zjistila Akademie věd

  21:37aktualizováno  21:37
Česká Akademie věd podpoří pěstování geneticky modifikované kukuřice, případně i jiných plodin. Ve 12 let trvajícím výzkumu nezjistila jejich nepříznivý vliv na životní prostředí. Se závěry vědců ale podle ní nesouhlasí ekologické organizace. Ve veřerních zprávách o tom informovala Česká televize.
EU již pěstování geneticky modifikované kukuřice dovoluje, ale jen za velmi přísných podmínek. Jiné geneticky modifikované plodiny se pěstovat nesmí. Ilustrační foto.

EU již pěstování geneticky modifikované kukuřice dovoluje, ale jen za velmi přísných podmínek. Jiné geneticky modifikované plodiny se pěstovat nesmí. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

"Rozhodně vydáme doporučení pro pěstování geneticky modifikované kukuřice a potažmo i jiných plodin, protože jsme v dlouhodobém výzkumu nezjistili žádný negativní dopad na životní prostředí," uvedl podle ČT ředitel Biologického centra Akademie věd František Sehnal.

Vědecká poradkyně organizace Greenpeace Magdalena Klimovičová uvedla, že podle nich jde o lobbistickou aktivitu části vědecké obce, která se snaží prosadit zájmy biotechnologických společností.

Ekologové se obávají zejména zdravotních dopadů geneticky modifikovaných rostlin. Někteří odborníci zase mají dojem, že by jejich pěstování způsobilo vznik vysoce odolných plevelů. Představitelé akademie věd tyto obavy odmítají s odkazem na mimořádný rozsah svého výzkumu.

"Je to dlouholeté opakování na stejném místě, čili můžeme srovnávat a vyloučit vlivy dešťů, teploty a všeho ostatního naprosto věrohodně, dám ruku do ohně," řekl Sehnal.

Česko je pěstování geneticky modifikované kukuřice druhé

Výzkum, jehož závěry již podle České televize přivítala Agrární komora, shrnuje Bílá kniha, kterou vědci veřejnosti představí příští týden na evropské konferenci o bezpečnosti potravin v Berlíně.

Předpisy Evropské unie v současnosti povolují z geneticky modifikovaných plodin pěstovat pouze kukuřici, a to za velice přísných podmínek. Takzvanou Bt kukuřici v loňském roce pěstovalo sedm zemí EU na ploše zhruba 107 tisíc hektarů. Jednoznačně největším pěstitelem zůstalo Španělsko, Česku patřila druhá příčka.

Celosvětově se geneticky modifikované plodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají do budoucna další výrazný nárůst jejich podílu. Tohoto původu je například 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Požár v panelovém domě v Plzni na Košutce zřejmě způsobila powerbanka. (22. 8....
Hasiči evakuovali čtyřicet lidí, noční požár způsobila powerbanka

Tři hasičské jednotky vyjely v noci k požáru panelového domu v Plzni na Košutce. Černý kouř vyhnal z bytů čtyřicet lidí, lékaři ošetřili dvě ženy. Požár...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

Andrej Babiš přichází na večerní jednání ministrů hnutí ANO v průhonické...
Dávali jsme ODS peníze, říká Babiš na nově zveřejněné nahrávce

Exministr financí Andrej Babiš na nahrávce, kterou ve středu zveřejnil server iRozhlas.cz, naznačuje, že v minulosti finančně podporoval ODS. Záznam pochází ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.