"Tolik deště v době, kdy potřebujeme sklízet, nás samozřejmě netěší," říká Veronika Kristová z ovocnářské firmy Králová-sady. "Naštěstí neprší vytrvale. Česače jsme vybavili pláštěnkami a sklizeň nepřerušujeme," dodala. Kolem Králové na Olomoucku je dvousethektarový ovocný sad, jeden z největších v zemi. Letošní sklizeň zdejším i ostatním pěstitelům zkomplikovalo i opožděné dozrávání ovoce. "Letos jsme se sklizní začali asi o tři týdny později než obvykle," uvedla Veronika Kristová.
"Jsme už z toho zoufalí. Dosud se nám podařilo sklidit jen dvacet procent ploch cibule. Do pole jsme už nevjeli čtrnáct dní. Jsou rozmáčená a cibule se nedá vytahovat ani rukama," říká Jaroslav Podhorný, společník firmy Romza v Olomouci-Nedvězí.
Pěstitelé cukrovky musí kvůli dešti upravovat se zpracovateli harmonogramy sklizně. Kampaň už začala a cukrovary potřebují neustálý přísun suroviny. "Pěstitelé a zpracovatelé se operativně domlouvají, které porosty nejsou tak rozmáčené a mohou se sklízet," uvedl ředitel Okresní agrární komory Přerov František Špalek. Sklizeň cukrovky je za nepříznivého počasí navíc pracnější a tím pádem i dražší.
Hodně zamokřená půda by se mohla líbit houbařům, kdyby ovšem v noci nebylo tak chladno. "Hřiby a spousta dalších hub potřebují, aby v noci neklesla teplota pod deset stupňů," uvedl olomoucký mykolog Jiří Lazebníček. Houby podle něho sice už rostou, ale není jich tolik jako obvykle. Pokud se neoteplí, větší šanci na úspěch budou mít lidé, kteří sbírají různé druhy čirůvek a václavek. Tyto druhy hub totiž rostou i když je šest až osm stupňů Celsia.
