Moderní technologie ve skladech s řízenou atmosférou či s nízkým obsahem kyslíku umožňují dobu dozrávání jablek prodloužit. Podobných zařízení je však u nás méně než třetina celkové kapacity. "Navrhovali jsme, aby Zemědělský intervenční fond pěstitele jablek podpořil. Mělo se tak stát odkupem několika tisíc tun na mošty. Zpracovatel by zaplatil korunu padesát a stát zhruba tři padesát doplatil. Pěstitelé by tak dostali zpět alespoň náklady. Kvůli drahým opatřením proti nemoci šílených krav se tak ale nestalo," uvedl vedoucí odboru trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Jaromír Čepička.
Zemědělci tak stáli před rozhodnutím, zda jablka vyhodit a přidělávat si tak problémy s likvidací odpadu, nebo je prodat alespoň za korunu padesát. "Většina samozřejmě odvezla jablka do moštáren. Poslední měsíc to ale vypadá, že zájem o jablka opět roste a tak by se ještě nakonec mohlo všechno prodat," naráží Čepička na skutečnost, že téměř do konce ledna nebyl o česká jablka téměř žádný zájem.
Jako jedna z mála neměla problémy s odbytem jablek největší pěstitelská firma na Znojemsku, Pomona Těšetice. Ta totiž využívá moderní sklad, kde je dlouhodobě garantovaná kvalita uskladněných jablek. Vsadili ale i na spojení s dalšími pěstiteli na Znojemsku. Dali se dohromady se dvěma dalšími velkými podniky a jablka nabízejí dohromady.
"Díky tomu máme již dnes téměř vše prodané do obchodních řetězců. A to jsme na čtyřiašedesáti hektarech sklidili třináct set tun," potvrdil Ivoš Pokorný z těšetické Pomony.
Více informací přinese zítřejší vydání jihomoravské přílohy Mladé fronty DNES
 Ovocné stromy, které mizí ze zahrad a sadů na Jižní Moravě, se snaží zachránit pracovníci Slaváckého muzea v Uherském Hradišti. |
