Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Perzekvované kněží mrzí pomalé soudy

  10:17aktualizováno  10:17
Jihlava - Sobotní slavnostní mší svatou v jihlavském kostele svatého Jakuba, začalo setkání kněží z řad bývalých příslušníků Pomocných technických praporů (PTP). Bývalé "pétépáky" po skončení mše přijal na radnici primátor Jihlavy Vratislav Výborný, aby jim předal pamětní listy a medaile.

 "Nikdo z nás, bývalých pétépáků, si dnes nestěžuje ani nechce nikoho žalovat. Nedopustíme ale, aby se zapomnělo na všechnu zvůli, která se tady v minulosti stala," uvedl Oldřich Kosík, předseda Oblastní rady PTP v Jihlavě.

Jak dále vysvětlil, byla slavnostní mše sloužena za všechny pétépáky a především za stovku těch, kteří nepřežili takzvanou politickou převýchovu. Na setkání přijeli kněží z Jihlavska, Třebíčska a Žďárska.

Co byly PTP?

Pomocný technický prapor - zvláštní vojenské jednotky zřízené v 50. letech ministerstvem obrany, do kterých zařazovala komunistická strana mladé muže nepohodlné režimu. Příslušníci PTP sloužili beze zbraně, byli ubytovaní v lágrech; pracovali na stavbách , v kamenolomech, dolech a lesích. Stálá persekuce byla vykonávána formou vojenských rozkazů nebo prodlužováním služby až na 4 roky. Před propuštěním museli členové PTP podepisovat závazek, že budou manuálně pracovat další 3 roky. 1.září 1950 dal ministr obrany Alexej Čepička, zeť Klementa Gottwalda, rozkaz ke zřízení prvních osmi vojenských PTP jednotek, kterými prošlo v padesátých letech více než 40 tisíc lidí.
Při přátelském posezení hovořili mimo jiné i o pomalosti soudů při nápravách bývalých křivd. V této souvislosti připomněli stále se protahující proces s bývalým vyšetřovatelem státní bezpečnosti Aloisem Grebeníčkem. Svou nespokojenost vyjádřili také s přístupem většiny médií k informování o problematice PTP.

Vyměnili si mezi sebou i veselejší zážitky své těžké minulosti. "Komunisté nás chtěli svou převýchovou rozdělit od sebe. Povedl se jim ale pravý opak. Utužili naše přátelství a my se dodnes pravidelně scházíme," dodal Kosík.

Na umístěnku jsem čekal čtyřicet  let, říká farář Eduard Sedlický

Kdyby žil v demokratické zemi, mohl být vysvěcen na kněze už téměř před padesáti lety. On se ale pro službu věřícím rozhodl v době, kdy se k moci dostali komunisté. Jeho život tak nabral jiný spád. Svou první umístěnku do kostela ve Sněžném dostal se čtyřicetiletým zpožděním.
V roce čtyřicet osm, kdy se komunisté chopili moci, nastoupil do semináře v Brně. Pokud by šlo všechno běžnou cestou, měl být o pět let později vysvěcen na kněze. Místo studia a kněžské služby ale dostal od tehdejšího režimu na vybranou: doly, hutě nebo stavby. Zvolil třetí možnost a dostal se k Pomocným technickým praporům, takzvaným pétépákům. V roce 1950 začal v Mimoni, poznal i Ústí nad Orlicí, Svitavy a Vimperk.
"Tam jsem si připadal jako člen trestné roty. Bylo nás tam asi dvacet takzvaných nepolepšitelných," říká s úsměvem Eduard Sedlický, farář ze Sněžného. Nedává na sobě vůbec znát, že musel větší část života snášet ústrky. O své minulosti hovoří uvolněně, úsměv z jeho tváře téměř nemizí. Vyzařuje z něj velký vnitřní klid.
Neopouští ho ani ve chvíli, kdy popisuje, jak rubali kámen a nadřízeným se zdálo že nepracují dost rychle. "Říkali nám: Jak to že neplníte plán, musíte podávat větší výkony. Museli jsme jim několikrát vysvětlovat a ukazovat, že to není tak lehké. Byl tam totiž tak tvrdý kámen, že se o něj tupily i hroty sbíječek a krumpáčů," vzpomíná.
Když skončil ve stavebnictví, dostal se k další možnosti, kterou mu tehdejší režim nabídl. Do dolů.
"Na šachtě jsem fáral asi deset let. Dělal jsem střelmistra. Díky tomu jsem šel do důchodu v padesáti letech," popisuje kněz.  Po celou dobu, kdy tvrdě pracoval, ho nikdy neopouštěly myšlenky na službu věřícím. V roce 1968 byl, i když tajně, konečně vysvěcen. Mohl sloužit mši svatou, zatím ale jen doma. Za dalších dlouhých dvacet let se dočkal. Tři roky po listopadovém převratu dostal svou první umístěnku do kostela v Sněžném, kde slouží dodnes.
"Plně si uvědomuji svoji odpovědnost. Většinu svého času věnuji lidem. Proto mi někdy nezbude chvíle na podobná setkání, jako je to dnešní," uzavírá Sedlický.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přípravy na referendum na Obchodní akademii v Ústí nad Labem
Lidé v referendu zablokovali stavbu betonárky, obci hrozí žaloba

Lidé v Dobřejovicích u Prahy v referendu konaném souběžně s volbami poslanců odmítli plánovanou výstavbu betonárky. Výsledek hlasování je závazný a obci nyní...  celý článek

Procházka Sněmovnou
VIDEO: Poslankyně vás provede Sněmovnou, nakouknout můžete i do Strakovky

Jak vypadají prostory Sněmovny pohledem dlouholeté poslankyně Jany Černochové? Podívejte se na záběry, které pořídil štáb iDNES.cz. Kameramani nakoukli také do...  celý článek

Tajemník SPD Jaroslav Staník (uprostřed) nechal přivolat policii, aby odvedla...
Štáb SPD zavolal na novináře policii, Brichta zazpíval českou hymnu

Policie řešila odpoledne ve štábu hnutí SPD Tomia Okamury v pražském Karlíně dva incidenty s novináři, kteří se dožadovali vstupu bez akreditace. Ochranka poté...  celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
PROJEKTANT ŘÍDICÍCH SYSTÉMŮ

Advantage Consulting, s.r.o.
Praha, Středočeský kraj
nabízený plat: 35 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.