Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Perzekvované kněží mrzí pomalé soudy

  10:17aktualizováno  10:17
Jihlava - Sobotní slavnostní mší svatou v jihlavském kostele svatého Jakuba, začalo setkání kněží z řad bývalých příslušníků Pomocných technických praporů (PTP). Bývalé "pétépáky" po skončení mše přijal na radnici primátor Jihlavy Vratislav Výborný, aby jim předal pamětní listy a medaile.

 "Nikdo z nás, bývalých pétépáků, si dnes nestěžuje ani nechce nikoho žalovat. Nedopustíme ale, aby se zapomnělo na všechnu zvůli, která se tady v minulosti stala," uvedl Oldřich Kosík, předseda Oblastní rady PTP v Jihlavě.

Jak dále vysvětlil, byla slavnostní mše sloužena za všechny pétépáky a především za stovku těch, kteří nepřežili takzvanou politickou převýchovu. Na setkání přijeli kněží z Jihlavska, Třebíčska a Žďárska.

Co byly PTP?

Pomocný technický prapor - zvláštní vojenské jednotky zřízené v 50. letech ministerstvem obrany, do kterých zařazovala komunistická strana mladé muže nepohodlné režimu. Příslušníci PTP sloužili beze zbraně, byli ubytovaní v lágrech; pracovali na stavbách , v kamenolomech, dolech a lesích. Stálá persekuce byla vykonávána formou vojenských rozkazů nebo prodlužováním služby až na 4 roky. Před propuštěním museli členové PTP podepisovat závazek, že budou manuálně pracovat další 3 roky. 1.září 1950 dal ministr obrany Alexej Čepička, zeť Klementa Gottwalda, rozkaz ke zřízení prvních osmi vojenských PTP jednotek, kterými prošlo v padesátých letech více než 40 tisíc lidí.
Při přátelském posezení hovořili mimo jiné i o pomalosti soudů při nápravách bývalých křivd. V této souvislosti připomněli stále se protahující proces s bývalým vyšetřovatelem státní bezpečnosti Aloisem Grebeníčkem. Svou nespokojenost vyjádřili také s přístupem většiny médií k informování o problematice PTP.

Vyměnili si mezi sebou i veselejší zážitky své těžké minulosti. "Komunisté nás chtěli svou převýchovou rozdělit od sebe. Povedl se jim ale pravý opak. Utužili naše přátelství a my se dodnes pravidelně scházíme," dodal Kosík.

Na umístěnku jsem čekal čtyřicet  let, říká farář Eduard Sedlický

Kdyby žil v demokratické zemi, mohl být vysvěcen na kněze už téměř před padesáti lety. On se ale pro službu věřícím rozhodl v době, kdy se k moci dostali komunisté. Jeho život tak nabral jiný spád. Svou první umístěnku do kostela ve Sněžném dostal se čtyřicetiletým zpožděním.
V roce čtyřicet osm, kdy se komunisté chopili moci, nastoupil do semináře v Brně. Pokud by šlo všechno běžnou cestou, měl být o pět let později vysvěcen na kněze. Místo studia a kněžské služby ale dostal od tehdejšího režimu na vybranou: doly, hutě nebo stavby. Zvolil třetí možnost a dostal se k Pomocným technickým praporům, takzvaným pétépákům. V roce 1950 začal v Mimoni, poznal i Ústí nad Orlicí, Svitavy a Vimperk.
"Tam jsem si připadal jako člen trestné roty. Bylo nás tam asi dvacet takzvaných nepolepšitelných," říká s úsměvem Eduard Sedlický, farář ze Sněžného. Nedává na sobě vůbec znát, že musel větší část života snášet ústrky. O své minulosti hovoří uvolněně, úsměv z jeho tváře téměř nemizí. Vyzařuje z něj velký vnitřní klid.
Neopouští ho ani ve chvíli, kdy popisuje, jak rubali kámen a nadřízeným se zdálo že nepracují dost rychle. "Říkali nám: Jak to že neplníte plán, musíte podávat větší výkony. Museli jsme jim několikrát vysvětlovat a ukazovat, že to není tak lehké. Byl tam totiž tak tvrdý kámen, že se o něj tupily i hroty sbíječek a krumpáčů," vzpomíná.
Když skončil ve stavebnictví, dostal se k další možnosti, kterou mu tehdejší režim nabídl. Do dolů.
"Na šachtě jsem fáral asi deset let. Dělal jsem střelmistra. Díky tomu jsem šel do důchodu v padesáti letech," popisuje kněz.  Po celou dobu, kdy tvrdě pracoval, ho nikdy neopouštěly myšlenky na službu věřícím. V roce 1968 byl, i když tajně, konečně vysvěcen. Mohl sloužit mši svatou, zatím ale jen doma. Za dalších dlouhých dvacet let se dočkal. Tři roky po listopadovém převratu dostal svou první umístěnku do kostela v Sněžném, kde slouží dodnes.
"Plně si uvědomuji svoji odpovědnost. Většinu svého času věnuji lidem. Proto mi někdy nezbude chvíle na podobná setkání, jako je to dnešní," uzavírá Sedlický.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.