"Celé místo zůstane výsadním teritoriem České republiky, takže veškerý personál bude podléhat českým zákonům," ujistil velvyslanec Spojených států Richard W. Graber na setkání s hejtmany a starosty obcí v okolí vojenského újezdu Brdy.
Českou podmínkou je možnost domácích firem účastnit se výběrového řízení na stavbu radarové stanice. Náklady na její vznik jsou přitom odhadovány na 1,5 až 2,7 miliardy korun.
"Základna by měla vyrůst v západní části prostoru Brdy. Nebude včetně ochranné zóny větší než dvakrát dva kilometry a nijak neomezí plány na další zpřístupňování újezdu veřejnosti," uvedl náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar.
Jednání se účastnilo na třicet starostů a místostarostů obcí kolem vojenského újezdu. Přesto položili velvyslanci a zástupcům státu pouhé tři otázky.
Starostu Příbrami zajímalo, zda radarová základna neohrozí zdroje pitné vody v regionu. Další otázka zněla, zda radar nebude rušit signál mobilních telefonů. V obou případech zněla odpověď, že nikoliv.
Bezpečnostní rada státu dala zelenou dalšímu jednání o protiraketové základně s USA už ve středu. S rozhodnutím se ztotožnil i prezident Václav Klaus. - více zde
Americký radar v Česku by měl být součástí takzvaného třetího - posledního - stupně protiraketového deštníku. To znamená, že bude schopen upřesnit pohyb rakety.
Plány Američanů se ale nelíbí řadě Čechů. Nejostřeji proti nim vystupuje iniciativa Ne Základnám. Ta chce počátkem příštího týdne protestovat na pražském Václavském náměstí. - více zde
INFOGRAFIKA:
