Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Perský záliv se může změnit v neobyvatelnou pustinu, varuje nová studie

  14:44aktualizováno  14:44
Zemím v oblasti Perského zálivu hrozí vlny horka, v nichž člověk nemůže přežít. Extrémní teploty se mohou po roce 2070 stát každodenní realitou. Dubaj, Abú Zabí a Dauhá budou neobyvatelné a v Kuvajtu může být v roce až 60 stupňů, upozorňují američtí vědci.

Jezero Assal v Afarské pánvi je nejnižším bodem Afriky. Leží ve výšce 153 m pod úrovní Rudého moře. | foto: Profimedia.cz

Vyplývá to z vědecké studie Massachusettského technického institutu (MIT) publikované v odborném časopise Nature Climate Change.

Profesoři Jeremy Pal a Elfatih Eltahir, kteří se na studii podíleli, tvrdí, že mnoho oblastí Perského zálivu se v budoucnu může začít podobat nehostinné Afarské pánvi, známé z afrického pobřeží Rudého moře, Tam dnes není trvale obývané lidské sídlo. Pokud se ale podaří omezit množství oxidu uhličitého, je možné tomuto vývoji zabránit. Letos teploty v zemích Perského zálivu, kde rychle přibývá obyvatelstva, dosáhly 50 stupňů Celsia a vedly k úmrtí mnoha lidí.

„Doufáme, že tato informace pomůže zemím z oblasti vysvětlit, že omezení produkce oxidu uhličitého je v jejich zájmu. Je v jejich zájmu podpořit opatření, která pomohou omezit koncentraci CO2,“ citoval Eltahira britský list The Guardian.

V Kuvajtu bude 60 stupňů

Studie popisuje vliv vysoké koncentrace CO2 v ovzduší na index WBT, což je údaj pro kombinaci vysoké teploty a vysoké vlhkosti vzduchu. Při hodnotě WTB nad 35 stupňů ztrácí i zdravý lidský organismus schopnost ochladit se pocením, což může mít už do šesti hodin fatální následky.

Může za to člověk

Globální oteplování v jediném grafu

Pro méně zdatné jedince tento stav nastává už při hodnotách blížících se k 35 stupňům. WBT 35 stupňů je kombinací teploty 46 stupňů Celsia a padesátiprocentní vlhkosti vzduchu. K těmto podmínkám se letos v červenci přiblížil jihoíránský Bandar Máhšahr.

Z počítačových modelů vyplývá, že fatální hodnoty WBT se mohou po roce 2070 na pobřeží Perského zálivu opakovat každých deset nebo dvacet let. V tamních městech bude v létě běžná teplota 45 stupňů a ve městě Kuvajt může v některých letech dosáhnout 60 stupňů.

U východního pobřeží Rudého moře, v Saúdské Arábii, kde leží Mekka a Džidda, projekce počítají s tím, že tam WBT nepřekročí fatálních 35 stupňů, ale dosáhnou 32 nebo 33 stupňů. Bude tedy riskantní projít všemi rituály pouti do Mekky, z nichž jeden je například celodenní dlení na pahorku Arafát.

Vlny horky ohrožují i mladé a zdravé lidi

Zatímco v bohatých zemích Perského zálivu obyvatelstvo extrémní podmínky může přečkat v klimatizovaných prostorách, v chudých oblastech jako je třeba Jemen, to bude těžší, a to zejména pro starší lidi a děti. Modely počítají s tím, že v Jemenu může WBT dosáhnout 33 stupňů.

Indiáni bojují o přežití

Globální oteplování ničí stáda sobů

Christoph Schär ze Švýcarského technologického institutu v Curychu (ETH) připomenul úmrtí za minulých vln horkého počastí - roku 2003 v Evropě zemřelo 30 000 lidí, roku 2010 v Rusku 50 000 lidí.

Výzkum Massachusettského technického institutu podle něj poukázal na to, že vlny horka mohou být v budoucnu smrtelné pro kohokoli, i pro mladší a zdravé lidi. Studie podle něj poukazuje na nebezpečí vlivu oteplování na zdraví člověka a na to, že změny mohou nastat rychleji, než se původně počítalo.

Ohroženost oblastí Perského zálivu je dána specifiky tamního počasí - v létě je tam jasno, takže slunce rychle ohřívá mořskou vodu, která je mělká a ohřeje se dříve než voda v oceánech. To je příčinou vysoké vlhkosti vzduchu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.