Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Perón chtěl trumfnout Hitlera a vyrobit atomovku, naletěl německému vědci

  6:29aktualizováno  6:29
Bývalý argentinský prezident Juan Perón chtěl překonat Hitlera a vyrobit nukleární bombu. Najal si na tento úkol německého fyzika, kterému věřil. Tři roky se nechal klamat, než zjistil, že naletěl.

Juan Perón pobýval jako důstojník v třicátých letech v Itálii. V tu dobu byl zrovna na vzestupu Benito Mussolini a fašismus společně s nacismem Peróna fascinoval. Po skončení druhé světové války toužil předčít Hitlera, kterému se atomovou bombu vyvinout nepodařilo, a ovládnout svět pomocí jaderné energie a zbraní.

Ronald Richter

(1909-1991)

Tento vědec vystudoval Německou univerzitu v Praze. Po válce se seznámil s leteckým inženýrem Kurtem Tankem, který se nechal najmout do služeb Juana Peróna a odstěhoval se do Argentiny. Richter ho později následoval. Proslavil se jako vedoucí projektu Huemul. Tvrdil o sobě, že provedl první termonukleární fúzi jader na světě, ale nikdy se to neprokázalo.

V roce 1947 přivezl do Argentiny německého leteckého konstruktéra Kurta Tanka, který mu doporučil Ronalda Richtera. Vědce, který pro Hitlera pracoval na vojenských projektech i na vývoji jaderné bomby. Richter přiletěl do Argentiny a Peróna si získal hned na první schůzce. Mluvil srozumitelně a sliboval úspěch rychle a levně.

"Kdybychom šli cestou štěpení jádra jako Američané, potřebovali bychom šest miliard dolarů. Je tu ale levnější varianta - slučování jader. Potřebujeme udělat už jen dva až tři pokusy," řekl Perónovi a ten se rozhodl na něj vsadit.

Vláda sice prohlašovala, že v evropské válce zachovává neutralitu, němečtí imigranti ale tvořili nemalou část populace, která s sebou přinesla i národní hrdost. V roce 1938 oslavovalo na srazu argentinské NSDAP připojení Rakouska k třetí říši dvacet tisíc lidí. Byla to největší demonstrace Národní strany mimo území Německa.

Richter zřídil na ostrově Huemul první výzkumné centrum jaderné fúze na světě. Dělníci mu postavili reaktor, ale když už byl hotový, Richter se na něj podíval a nařídil ho zbourat.

Projekt Huemul

Dokument sledujte ve čtvrtek 8. března ve 20 hodin na ČT2

Všechny tím šokoval. Všiml si vyústění 15 ocelových trubek o průměru 5 centimetrů do komory reaktoru. Chtěl, aby je dělníci vyměnili za betonové a širší trubky. Ale to už nešlo, protože byly zabetonované.

Richter pojal podezření, že má na ostrově zvěda, a v záchvatu paranoie vymyslel dokonalý bezpečnostní plán. Po celém ostrově nechal vystavět pozorovací věže a každého zaměstnance vybavil pistolí. Jeho spolupracovníci se domnívali, že se zbláznil a Perónovi tuto informaci potvrdil i plukovník Fox, který se na ostrov vypravil na kontrolu.

Fotogalerie

Prezident se ale za Richtera postavil, a dokonce mu svěřil i naprostou kontrolu nad projektem. Jmenoval ho totiž svým výhradním zástupcem na ostrově, což je v rozporu se všemi zvyklostmi i s ústavou.

Aby se mu Richter odvděčil, poslal mu dopis, ve kterém oznámil, že se mu v únoru 1951 podařilo uskutečnit první řízenou termonukleární fúzi na světě. Peróna to velmi potěšilo, protože mu to hrálo do karet.

Juan Perón

(1895-1974)

Argentinský politik a později prezident ve třech volebních obdobích se po druhé světové válce podílel na ukrývání nacistických zločinců. Jeho manželka byla slavná Eva Perónová. Zavedl vlastní styl vládnutí známý jako "perónismus". Vycházel z italského fašismu i z německého nacismu. Zaměřoval se na podporu dělníků. Zájmy většiny nadřazoval nad zájmy jednotlivců, snažil se o totalitní stát.

Zhruba ve stejné době totiž jeho kolega Tank představil prototyp argentinské verze špičkové stíhačky typu Focke-Wulf. S jadernou bombou by se Argentina stala velmi silným hráčem na politické scéně....

Zázrak bez zapojených přístrojů

Richterovy úspěchy se ale určité části akademického světa zdály nemožné. V roce 1952 přijela na ostrov inspekce, jež zjistila, že některé přístroje byly zapojené špatně, jiné vůbec. Podle ní nemohl popsaný pokus z února 1951 proběhnout. Richter ale stále trval na tom, že fúzi provedl.

V tu chvíli už začínalo být Perónovi jasné, že jeho sen o atomové bombě se nesplní. Doktor Richter z ostrova zmizel a nikdy se tam nevrátil. Nadějný vědec unikl trestu a dožil v ústraní na periferii Buenos Aires.

Co se ve skutečnosti na ostrově dělo, zůstane navždy pod rouškou tajemství. Je možné, aby Richter uskutečnil pokus, který se ani těm technologicky nejvyspělejším zemím nepodařil dodnes? Ačkoli většina akademického světa tvrdí, že Richter byl akorát pohádkář, doktor Gerholm ze Švýcarska v roce 1958 řekl, že Richter byl první na světě, koho tato myšlenka napadla, a podnítil tak současný celosvětový zájem o tuto metodu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.