Očividně unavená slovenská premiérka Iveta Radičová hovoří ke svým kolegům ve

Očividně unavená slovenská premiérka Iveta Radičová hovoří ke svým kolegům ve slovenském palramentu (11. října 2011) | foto: AP

Perný den slovenské premiérky: po hodinách zklamání nastal konec vlády

  • 10
Jednání, schůze, tiskovka a tak pořád dokola. A mezitím vždy několik telefonátů s prezidentem. Slovenská premiérka Iveta Radičová prožila jeden z nejtěžších dnů ve svém úřadu. Od rána sváděla boj o přežití svého kabinetu. Marně. Ke dnu ji stáhla dluhová krize a hlasování o eurovalu.

Dlouhý den Ivety Radičové začal krátce před devátou ráno, kdy jako jedna z prvních lídrů vládní čtyřkoalice dorazila na Úřad vlády v Bratislavě. Přesně v devět mělo začít setkání předsedů koaličních stran: Radičové z SDKU, Richarda Sulíka z liberální SaS, Jána Figeľa z lidovecké KDH a Bély Bugára z promaďarského Most-Hídu.

Když premiérka v černém kostýmu oživeném modrým šátkem přijela k branám úřední budovy, fotografům se ještě podařilo zachytit její úsměv. Ten však v průběhu dlouhého dne z tváře ministerské předsedkyně postupně mizel a vystřídal ho unavený výraz beznaděje.

Slovenská premiérka Iveta Radičová dorazila k Úřadu vlády v Bratislavě. (11. října 2011)

Setkání koaličních partnerů začalo chvíli před čtvrt na deset a skončilo ani ne za čtvrt hodiny. Krátce poté zazněla vládními kuloáry prvně zpráva, že premiérka spojí hlasování o navýšení záchranného fondu eurozóny (EFSF) s hlasováním o důvěře vládě. Vedl ji k tomu postoj liberálů z SaS, kteří navýšení odmítli podpořit.

Iveta Radičová

Narodila se 7. prosince 1956 v Bratislavě. Vystudovala sociologii a poté přednášela na vysoké škole a pracovala v Sociologickém ústavu Slovenské akademie, naposledy jako ředitelka. Od roku 2005 je aktivní ve vrcholné politice. Předsedkyní vlády je od července 2010. Rok předtím se neúspěšně ucházela o post prezidentky. Je vdovou a má dceru Evu.

"Raději budu za exota v Bruselu, než bych se styděl před svými dětmi," citoval server Sme.sk Richarda Sulíka. Slovensko se stavělo negativně k pomoci zadluženým zemím už loni a nyní státy eurozóny plánují navýšit záchranný fond o další miliardy. V červenci odhlasovaly 440 miliard eur, teď chtějí fondu přispět dalšími 340 miliardami eur (přičemž Slovensko by mělo poskytnout 7,7 miliard). To pro SaS bylo nepřijatelné.

Radičové nezbylo než na krátkém setkání s novináři v 9:46 potvrdit, že rozhodla spojit obě hlasování v jedno. Rozhodnutí, které potěšilo opozici ukázkou rozkolu v koalici, Sulík označil za "vydírání".

Slovenská premiérka Iveta Radičová na setkání s médii (11. října 2011)

V půl jedenácté začalo mimořádné zasedání vlády. Poslanci odsouhlasili návrh Radičové, ačkoli jej Sulík označil za "krok k návratu Roberta Fica" (bývalého premiéra a populistického šéfa opoziční strany SMER-SD, pozn. red). 

S prezidentem na telefonu

Mimořádné jednání skončilo deset minut po jedenácté s tím, že schůze parlamentu začne v jednu hodinu. Radičová se v této chvíli vyhýbala novinářům, prezidenta Slovenska Ivana Gašparoviče ale odmítnout nemohla.

"Dnes spolu několikrát telefonicky mluvili," potvrdil Sme.sk prezidentův mluvčí. Gasparovič je nyní na oficiální návštěvě Indonésie, vzhledem k vývoji na Slovensku ale uvažuje, že cestu zkrátí.

Ve 13 hodin začala schůze parlamentu. Premiérka do parlamentu přišla chvíli po druhé hodině. Působila unaveně, s novináři odmítla mluvit.

Slovenská premiérka Iveta Radičová hovoří v parlamentu během zasedání o eurovalu se šéfem koaliční strany MOST-HÍD Bélou Bugárem, naslouchají šéf další vládní strany KDH Jan Figel a ministr financí Ivan Mikloš. (11. října 2011)

Dříve než se před půl čtvrtou odpoledne dostala ke slovu, vyslechla rozpravu Richarda Sulíka. Ten svou řeč zakončil slovy mířenými právě na premiérku. "Jsi si jistá, že děláš dobře?" zeptal se s pohledem upřeným na Radičovou.

Hlasování mělo začít v šest, ale nakonec začalo až ve čtvrt na jedenáct večer. Poslanci ale navýšení evropského záchranného fondu neschválili a tím i položili vládu. Radičovou i tak čekají další perné dny plné schůzek a vyjednávání.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue