Pernes práci neopsal, rozhodla komise. Těm, kdo ho nařkli, hrozí žalobou

Bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes zvažuje, že podá žalobu na zástupce z iniciativy neUSTRčených za obvinění z plagiátorství. Podle Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR Pernes plagiátorem není. Komise ale zkoumala pouze jednu ze sporných prací.

Historik a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

"Posuzovanou práci Jiřího Pernese Až na dno zrady: Emanuel Moravec není možné jako celek považovat za plagiát ve smyslu definice obsažené v normě ISO 5127-2003," cituje deník Právo stanovisko komise z 12. července, které podepsala její předsedkyně a bývalá šéfka Akademie věd Helena Illnerová.

Podle komise Pernes nezastírá a opakovaně uvádí, že použil také informace z diplomové práce Josefa Vytlačila. Na několika místech pak na Vytlačilovu práci přímo odkazuje.

"Mám radost, že k tomu komise dospěla, ale co je mi to platné," řekl Pernes k závěrům komise. Dodal, že ti, co ho obviňovali z opisování, mu udělali "obrovskou ostudu". Ohledně žaloby se chce ale nejprve poradit se svým právníkem.

Rada ústR odvolala ředitele Pernese

vydržel jen šest týdnů

Etická komise se začala zabývat Pernesovou prací už letos v červnu na žádost některých pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů, kteří proti jeho jmenování do čela ústavu od začátku protestovali. Tou dobou však byl Pernes již odvolán.

Skončil právě kvůli plagiátorství. Problém byl podle rady ústavu s jinou prací, kterou se komise AV nezabývala. "Radě vadilo hlavně podezření z plagiátorství v publikaci o Lidových novinách. Ta byla přinejmenším nestandardní," uvedl místopředseda rady ÚSTR Patrik Benda.

Kritiku sklidil Pernes už před svým zvolením do křesla ředitele ústavu za to, že neinformoval o svém studiu na někdejší komunistické Večerní univerzitě marxismu-leninismu. Zamlčení studií na VUML ještě ustál, podezření z opisování už ne. (o problému s VUML čtěte zde)

PROBLÉMY JIŘÍHO PERNESE

Historik Jiří Pernes se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (USTR) ujal 1. dubna a vystřídal Pavla Žáčka. Jeho nástup provázela řada problémů. Výběrové řízení vyhrál jen těsnou většinou hlasů členů rady ústavu. Její šéfka Naděžda Kavalírová pak odmítla podepsat jeho jmenovací dekret a rada kvůli tomu narychlo měnila své stanovy. Pernes čelí kritice mimo jiné kvůli tomu, že před změnou režimu v listopadu 1989 navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu a neuvedl to v životopisu. Proti Pernesovi se kvůli tomu postavila část zaměstnanců, kteří jako Iniciativa neUSTRčených požadovali vypsání nové soutěže. Výběrové řízení podle nich mělo formální nedostatky.