Výročí konce války příliš neslaví. "Lidé říkají, že se to má připomínat, já si ale myslím, že mnozí z nich to dělají proto, aby vynikli. Jenomže já už nemám co získat, takže mi je jedno, zda jde o pětapadesáté či pětačtyřicáté výročí," říká devětaosmdesátiletý skepticky.
Po chvíli připouští, že oslavy užitečné jsou. "Hlavně by měly něco říkat mladým lidem," dodává. Nehledě na svůj věk Peřina přednáší na středních a základních školách.
Za dobrý nápad, od něhož si Peřina dost slibuje, považuje připravovaný film Jana Svěráka Tmavomodrý svět. Se stíhačem, který má na svém kontě patnáct sestřelů německých letounů, režisér Svěrák několikrát hovořil. "Snad mu mé postřehy k něčemu byly," doufá letec.
| Odpovědi Františka Peřiny jsou ZDE. |
Stíhač je pověstný svým gentlemanstvím. Kde se v něm nicméně vzala taková nenávist, že patřil už v bojích o Francii k obávaným pilotům? "To je jednoduché," vysvětluje. "V republice jsem zanechal osm nejbližších příbuzných a bylo mi jasné, že je Němci mohou odpravit. Říkal jsem si proto: Musím jich zlikvidovat nejméně desetkrát tolik. A povedlo se. Když pominu osádky sestřelených bombardérů, napáchal jsem spoustu škody mezi pozemním leteckým personálem luftwafe. Při jednom z náletů ve Francii jsem postřílel celou rotu pochodujících vojáků. Nejdříve jsem začal střílet na první vojáky, kteří svými těly zacpali bránu, takže se přes ně ostatní jen hromadili. Po třech náletech jsem celou jednotku zlikvidoval. Byla to pro mne ohromná satisfakce," přiznává letec.
V lednu 1949 utekl z republiky z obav před zatčením. S manželkou Annou a přítelem Karlem Radou uletěl ve sportovním letounu do německého Pasova.
"Hustě tenkrát pršelo, byla mlha a my spodkem letounu doslova lízali stromy. Podruhé bych s lidmi na palubě už neletěl. To raději pět let komunistického žaláře," vzpomíná na riskantní let generál. On ani jeho žena rodiče už nespatřili.
Křivda z nich proto - nehledě na podnikatelské úspěchy v USA - dodnes nevyprchala. "Lidé se mě ptají, proč jsme se vrátili. Já chci být ale pochován v zemi, za jejíž svobodu jsem bojoval, byť je život v USA jednodušší než v Česku," vysvětluje důvody návratu Peřina.
 František Peřina ukazuje svoji fotografii z doby letecké bitvy o Velkou Británii. |
 Pilot František Peřina (archivní snímek z roku 1940). |
 František Peřina, stíhací eso druhé světové války, se zamýšlí nad odpovědí (26. června 2000) |
 František Peřina, stíhací eso druhé světové války, odpovídá na dotaz čtenáře (26. června 2000) |
 František Peřina, stíhací eso druhé světové války, při on-line rozhovoru (26. června 2000) |
