Obrovskou radost mu například před časem v jakési hospůdce způsobil neznámý muž, jenž Peřinu oslovil jménem a poděkoval mu.
Stíhač však není podle historika Jiřího Rajlicha výjimečný jen hrdinstvím (sestřelil patnáct německých letounů), pokorou, ale i uměním odpouštět: "Jako jeden z mála českých pilotů z druhé světové války se setkává s bývalými německými protivníky. Imponuje mi, jaký si drží od válečných utrpení odstup, že v sobě neživí nehledě na to, jak jeho rodině Němci ublížili - nacionální nenávist." To, že je Peřina skutečným enfant terrible válečných veteránů, dokazuje, že se přátelí se slovenským stíhačem Jánem Režňákem, jenž ve službách německé Luftwafe sestřelil na východní frontě dvaatřicet sovětských letadel.
Ačkoliv se Peřina - na rozdíl od "vlastenců", jichž se po válce i po roce 1989 vyrojily tisíce - drží v ústraní, v kritických chvílích podle armádního generála Karla Pezla vždy věděl, jak se zachovat. V době náletů na Kosovo Peřina prohlásil: "Být mladším, tak tam letím".
"František umí žít a právě proto vždy neomylně dělal, co je třeba," míní Pezl.
"Bojoval jsem za vlast, ale hlavně za lidi, které jsem měl rád," říká k tomu Peřina. A s nepatrnou trpkostí dodává, že dnes by znovu bojoval za vlast, ale za národ už ne.
 František Peřina ukazuje svoji fotografii z doby letecké bitvy o Velkou Británii. |
 Pilot František Peřina (archivní snímek z roku 1940). |
 František Peřina, stíhací eso druhé světové války, se zamýšlí nad odpovědí (26. června 2000) |
 František Peřina, stíhací eso druhé světové války, odpovídá na dotaz čtenáře (26. června 2000) |
 František Peřina, stíhací eso druhé světové války, při on-line rozhovoru (26. června 2000) |
