Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peres: pro jedny mistr kompromisu, pro jiné pletichář

  16:10aktualizováno  16:10
Dostal Nobelovu cenu za mír, ale až do dneška nevyhrál jediné volby. Jedni uznávají jeho politickou obratnost, jiní ho mají za pleticháře a intrikána. Mistr kompromisu, bývalý premiér a mnohonásobný ministr Šimon Peres, patří ke generaci zakladatelů Izraele z roku 1948. Dnes ho poslanci zvolili prezidentem.

Izraelský prezident Šimon Peres | foto: Reuters

Třiaosmdesátiletý Peres, syn polských přistěhovalců, zažil v politice mnohá vítězství, ale i četné pády. Všeobecně je v Izraeli oceňován za to, že zemi přivedl do jaderného klubu. V 90. letech zase stál za historickou mírovou dohodou s Palestinci, za kterou v roce 1994 obdržel Nobelovu cenu.

Notorický pletichář
Politiku, do níž jej zasvětil již koncem 40. let pozdější první izraelský premiér David ben Gurion, Peres nikdy neopustil. Přestože jako šéf Strany práce utržil pět volebních porážek a v červenci 2000 prohrál i ve volbě prezidenta, působí v politice dál.

Předloni v listopadu opustil po 37 letech Stranu práce, kterou dlouho vedl, a vstoupil do centristické strany Kadima (Vpřed). Od loňského května je v kabinetu Ehuda Olmerta místopředsedou vlády a ministrem oblastního rozvoje.

Peres se současným izraelským premiérem Ehudem Olmertem.

Zejména pravicí byl Peres v minulosti mnohokrát okřikován za údajně příliš snílkovské a někdy i propalestinské postoje. Jeho politický guru ben Gurion o něm ve svých pamětech dokonce napsal, že je "zlomyslný, nebezpečný a nesmí dostat žádnou funkci". Expremiér Jicchak Rabin jej jednou - i přes dlouholeté přátelství - označil za "notorického pleticháře".

Od mládí po ministerstvech
První funkci na ministerstvu získal Peres ve svých 29 letech, ministrem se stal poprvé koncem 60. let a poté vystřídal řadu vládních křesel. Kromě jiného byl dvakrát premiérem, třikrát ministrem zahraničí a dvakrát ministrem obrany. Členem parlamentu je s krátkou loňskou přestávkou od roku 1959.

S Jicchakem Rabinem v květnu 1995. Rabinovi v té době zbývá už jen šest měsíců života.

Peres též několikrát navštívil Česko, poprvé byl ještě v bývalém Československu jako vicepremiér a ministr financí v lednu 1990, naposledy k nám zavítal jako ministr zahraničí v říjnu 2001.

Peres je rozhodný zastánce míru v oblasti - mírový proces s Palestinci kdysi přirovnal k jabloni, na jejíž plody je třeba čekat - přesto i on prodělal v tomto směru vývoj. V polovině 90. let byl spíš pro vznik jordánsko-palestinské federace, v červnu 1999 se poprvé vyslovil pro nezávislý palestinský stát.

Do Palestiny se Peres, který pochází z rodiny obchodníka s obilím a dřevem z dnes běloruského Voložinu, přestěhoval s rodiči jako jedenáctiletý a již jako student se stal členem polovojenské organizace Hagana, která usilovala o ustavení židovského státu. Ještě během druhé světové války spoluzakládal galilejský kibuc Alumov a působil v mládežnické sekci v odborové ústředně Histadrut.

Poté vstoupil do politiky - za první arabsko-izraelské války v letech 1948-1949 odpovídal za nákupy pro armádu. A této činnosti se věnoval i několik let poté na studiích v USA. V padesátých letech působil ve funkci generálního ředitele ministerstva obrany, v níž se přičinil o modernizaci armády, inicioval vybudování izraelského leteckého průmyslu i vývoj jaderného programu v Dimoně. Přesto nikdy sám neoblékl uniformu.

V prosinci 1995 s tehdenším americkým prezidentem Billem Clintonem.

Šimon Peres je ženatý, má dva syny a dceru. Svou ženu Soniu si údajně získal tím, že jí předčítal vlastní básně a úryvky z Marxova Kapitálu. Tento autor mnoha politických knih miluje mytí nádobí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.