Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pentagon zvažoval, že v Libyi rozpoutá první kybernetickou válku

  13:39aktualizováno  13:39
Spojené státy zvažovaly na počátku konfliktu v Libyi poprvé v historii nasadit prostředky kybernetické války. Od počítačového útoku na Kaddáfího komunikační systémy ale na poslední chvíli Pentagon ustoupil a spolehl se na konvenční zbraně.

Pentagon, sídlo ministerstva obrany USA | foto: AP

Podle listu The New York Times probíhaly debaty o možné kybernetické ofenzívě proti pozicím dlouholetého libyjského vůdce na nejvyšších úrovních americké vlády. Pokud by generálové dostali zelenou, byl by to první velký on-line vojenský útok v dějinách.

Cílem mise by bylo proniknout firewally libyjské vlády, přerušit vojenskou komunikaci a neutralizovat schopnost Kaddáfího armády zaměřit a sestřelit letouny NATO. "Velice vážně se o tom uvažovalo, protože to mohlo ochromit libyjskou protileteckou obranu a snížit riziko pro piloty, nakonec to ale nevyšlo," prozradil americkému listu vysoce postavený představitel ministerstva obrany.

Ferrari v garáži

"Tento kybernetický potenciál je jako ferrari, které schováváte v garáži. Vyjedete s ním až na velký závod a nejezdíte jen tak po městě, pouze pokud nemáte jinou možnost jak se někam dostat."

Nejmenovaný představitel americké vlády o důležitosti správného načasování kybernetických útoků.

Američané od velkého kybernetického útoku ustoupili zřejmě proto, že by tím vytvořili precedent, který by k podobným útokům povzbudil Čínu či Rusko. "Nechceme tento způsob vedení války použít jako první," říká James Andrew Lewis z Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Útok proti Íránu

Příprava počítačového útoku je také poměrně zdlouhavá. Ve chvíli, kdy se o ní uvažovalo, ležela bašta povstalců Benghází v sevření diktátorových jednotek a situace si vyžadovala urychlené řešení - na řadu proto přišly letecké útoky. Američané se také báli, že počítačová ofenziva by mohla poškodit zdroje elektřiny a bez proudu by se ocitly i civilní zařízení jako nemocnice.

Možnost kybernetického útoku se prý ocitla na stole i před zásahem amerického komanda proti Usámovi bin Ládinovi v Pákistánu. Útok měl vyřadit pákistánské radary a snížit tak možnost, že Pákistánci neviditelné helikoptéry amerického komanda zaregistrují.

Možností ochromení nepřítele v kyberprostoru se ale Američané v menším měřítku nezříkají. Všeobecně se má za to, že Američané pomáhali Izraeli při ochromení íránského jaderného programu počítačovým virem Stuxnet.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump na mítinku ve měste Phoenix v Arizoně (23....
V Arizoně se protestovalo proti Trumpovi, ten se pustil do médií

Americký prezident Donald Trump na mítinku v arizonském Phoenixu kritizoval média za to, že zkreslila jeho prohlášení k demonstracím krajní pravice ve...  celý článek

Policie v Rotterdamu prohledává dodávku, v níž měly být plynové bomby...
Policie zatkla v Rotterdamu muže v dodávce ze Španělska, vezl plynové bomby

Nizozemská policie zadržela v Rotterdamu muže, který řídil dodávku se španělskou poznávací značkou. V dodávce podle starosty byly plynové bomby. Policie...  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.