Náměstek ministra obrany Dov Zakheim, který má účty v Pentagonu na starosti, podle Reuters vyčíslil, že samotná bojová fáze mezi 20. březnem a 1. květnem přišla na pět miliard.
Ovšem ještě než padl v Iráku první výstřel, zaplatil každý Američan včetně kojenců v přepočtu kolem tří tisíc korun. Třicet miliard totiž stála doprava vojáků do válečné oblasti, transport a příprava zbraní a armádního vybavení.
Měsíční náklady Američanů na poválečnou stabilizaci Iráku odhaduje ministerstvo obrany na 3,9 až 4 miliardy dolarů.
"To se ovšem může změnit nahoru i dolů," upozornil nejmenovaný zdroj z Pentagonu. Záleží podle něj na tom, kolik záložníků bude demobilizováno, jaký bude početní stav mezinárodních mírových sil a mnoha dalších faktorech.
Náměstek Dov Zakheim odhaduje, že do 30. září, kdy končí ve Spojených státech fiskální rok, vzroste účet na 58 miliard dolarů (přes 1,6 bilionů korun). Další výdaje se zatím Pentagon nepokoušel odhadnout.
Spojené státy mají v Iráku asi 146 tisíc vojáků. Velení armády předpokládá, že se toto číslo v dohledné době nezmění.
S účtem za válku se Američané seznamují v době, kdy přibývá pochybností o důkazech, kterými Washington a Londýn argumentovali pro nutnost vojenského zásahu.
Podle průzkumu veřejného mínění pro televizi ABC a Washington Post citelně poklesla podpora irácké kampani. Polovina respondentů vyjádřila názor, že Bushova vláda přeháněla v důkazech o tom, že Irák disponuje hromadnými zbraněmi.
O nezbytnosti války je sice stále přesvědčena nadpoloviční většina Američanů, od jara jich ale výrazně ubylo. Výsledky ukázaly rostoucí znepokojení Američanů ze zvyšujících se ztrát na životech i upadající důvěru v prezidenta George Bushe.
O úspěšnosti amerického prezidenta je nyní přesvědčeno sotva šest Američanů z deseti. To je nejméně od teroristických útoku v září 2001.
