Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pentagon tajil incidenty s chemickými zbraněmi v Iráku

  19:27aktualizováno  19:27
Američtí vojáci a iráčtí policisté přišli mezi léty 2004 a 2011 opakovaně do styku s chemickými zbraněmi. Řada z nich se při neodborné manipulaci s nimi zranila, ale informace o incidentech Pentagon tajil. Tvrdí to americký list The New York Times, jehož zpráva vychází z desítek stran dokumentů a rozhovorů s vojáky a jejich představiteli.

Pentagon zatajoval incidenty s chemickými zbraněmi v Iráku (ilustrační snímek) | foto: AP

Pentagon informace o incidentech s chemickými zbraněmi na iráckém území zatajoval před veřejností i Kongresem, informuje The New York Times. Podle něj američtí vojáci po invazi do Iráku našli přibližně pět tisíc chemických hlavic, granátů a bomb vyrobených před rokem 1991.

Některé zbraně navrhli sami Američané a vyrobili je Evropané. Odborníci na chemické zbraně je plnili chemikáliemi vyráběnými v Iráku z látek, které v některých případech pocházely z USA.

Nálezy jsou špatně zdokumentované, v některých případech vojáci nepostupovali, jak by mělo být běžné. Chemické zbraně sami ničili bez povolání speciální jednotky, píše BBC.

Americký list The New York Times hovořil se 17 americkými vojáky a sedmi iráckými policisty, kteří byli vystaveni působení nervového plynu a yperitu. Podle požadavku Pentagonu o svých zraněních způsobených chemikáliemi neměli mluvit.

Zároveň zranění vojáci nedostávali odpovídající lékařskou péči. „Připadal jsem spíše jako pokusný králík než zraněný voják,“ řekl dřívější seržant americké armády, který utrpěl popáleniny yperitem v roce 2007. Jeho nadřízený žádal evakuaci na léčbu do USA, což bylo armádními představiteli odmítnuto.

Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že věří, že se vojákům dostalo té nejlepší péče. Bez jakýchkoli podrobností ovšem připustil ovšem, že některé případy se staly součástí vyšetřování.

Husajn chemickými zbraněmi zabil tisíce Kurdů

Před americkou invazí do Iráku v roce 2003 americký prezident George Bush obhajoval nutnost zásahu tím, že Husajn vlastní zbraně hromadného ničení. Tato informace se nikdy nepotvrdila a ze závěru průzkumné komise vyplynulo, že irácký diktátor tyto zbraně více než dekádu před zahájením invaze nevlastnil.

Chemické zbraně vyráběl režim režim Saddáma Husajna zejména v době války s Íránem v 80. letech, kdy je hojně využil nejen proti válečnému nepříteli, ale také proti vlastnímu obyvatelstvu. Chemické zbraně usmrtily tisíce Kurdů, kteří žili na východě Iráku. Nejznámější případ se stal v městečku Halabdža, kde zemřelo přes pět tisíc lidí. Pokyny k masivním útokům chemickými zbraněmi dával Husajnův vzdálený bratranec Alí Hasan Madžíd, šéf tajných služeb, který právě za Halabžu získal přezdívku „chemický Alí“.

Většinu svého chemického arsenálu Irák zničil po první válce v Zálivu v roce 1991. Tisíce zbraní nicméně ukryl a některé z nich američtí vojáci, jak z nynější zprávy vyplývá, nalezli. Nebyly to však zbraně hromadného ničení, jejichž vlastnictví se Bush snažil Iráku dokázat.

Mnoho starých skrýší bylo kolem centra Mathanná, které bylo hlavní továrnou na výrobu chemických zbraní v 80. letech a kde irácká vláda vyřazené a znehodnocené chemické zbraně z dob diktatury Husajna skladovala. Je to rozlehlý komplex několika bunkrů, který leží v poušti nedaleko Sámarry, asi 60 kilometrů severozápadně od irácké metropole Bagdádu.

Počátkem července komplex ovládl Islámský stát, nicméně tehdy Washington tvrdil, že nehrozí, že by znehodnocený arsenál mohli islamisté využít (více zde). Podle nynější zprávy The New York Times se však ukazuje, že i staré chemické zbraně mohou způsobit zranění.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.