Americký prezident Barack Obama dostal od šéfa vzdušných sil generála Nortona Schwarze řadu možností; od vyslání létajících tankerů, ze kterých mohou izraelské letouny čerpat palivo, po údery amerického letectva na íránské cíle.
Podle serveru listu The Times jsou mezi vybranými cíli například Revoluční gardy, základny íránské armády nebo objekty tajné služby. Schwartz také upozornil, že letectvo už má k dispozici poslední verzi bomby, která dokáže zničit i bunkry ukryté hluboko pod zemí.
Netanjahu: Írán chce jen zdržovatNetanjahu v pátek řekl, že chce pro Izrael zachovat právo svobody manévrování - tedy mít možnost svobodně zvolit reakci na případnou íránskou jadernou hrozbu. Varoval také, že Teherán hodlá zneužívat dalších mezinárodních jednání k zdržování a zastírání svého skutečného cíle. "Myslím si, že by mezinárodní společenství nemělo spadnout do této pasti," podotkl Netanjahu. Americké tajné služby v úterý informovaly, že izraelští činitelé nebudou varovat USA, pokud se rozhodnou k preventivnímu úderu na íránská jaderná zařízení. Washington dal v minulých dnech najevo, že by se nerad dočkal podobného překvapení. |
Cílem pumy o váze 13 600 kilogramů by se mohlo stát jaderné zařízení ukryté 75 metrů pod žulovým masivem nedaleko posvátného města Qom. "Takový úder se řídí fyzikálními pravidly. Čím hlouběji se dostanete, tím je tvrdší," svěřil se novinářům Schwartz. Pentagon nedávno oznámil, že se snaží bombu známou jako Massive Ordnance Penetrator ještě zdokonalit.
Obama se v příštích dnech setká ve Washingtonu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který se ho zřejmě pokusí přimět k tvrdšímu postupu vůči Teheránu.
Já neblafuji, tvrdí Obama
Šéf Bílého domu v pátek v rozhovoru s listem The Atlantic prohlásil, že počítá i s vojenským zásahem na Írán. Dodal nicméně, že to je až nejzazší možnost. "Myslím, že izraelská vláda si uvědomuje, že jako prezident Spojených států neblafuji," prohlásil Obama.
Obamova administrativa se před blížícími prezidentskými volbami izraelského útoku na Írán obává. Prezident proto varoval, že úder na Írán by byl kontraproduktivní, protože by zvýšil sympatie pro tamní režim. "Historie ukázala, že jediný způsob, kdy se země nakonec rozhodla neusilovat o jaderné zbraně bez vojenské intervence, bylo, když od nich ustoupila sama. Bylo tomu tak v Libyi i Jižní Africe," dodal.
Podle důvěrných zpráv z Pentagonu se izraelské letectvo chystá k úderu na Írán letos na jaře. Židovský stát chce udeřit ještě před tím, než Teherán dospěje ve svém jaderném programu do fáze označované jako "zóna imunity".
Pokud totiž Írán přesune své centrifugy na výrobu vysoce obohaceného uranu do podzemních bunkrů, které letectvo židovského státu nedokáže zničit, bude muset spoléhat na účinnější zbraně Spojených států. A Obamova neochota k vojenskému řešení izraelské jestřáby dráždí k akci.
Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy v posledních týdnech výrazně vzrostlo. Západní země na popud USA uvalily embargo na íránský ropný průmysl a snaží se přimět Teherán k zastavení jaderného programu. Írán odmítá obvinění, že se snaží vyvinout jadernou pumu, a tvrdí, že usiluje jen o mírové využití jádra.
