Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nůž na krku Pentagonu: automatické úspory přiškrtí výcvik, létání i mise

  10:04aktualizováno  13:05
Zásah, který si nikdo z amerických politiků údajně nepřeje. Přesto k němu kráčejí. Rozsáhlé automatické škrty ve vládních výdajích, na jejichž odvrácení se nedokázali američtí zákonodárci domluvit, zasadí nejsilnější armádě světa drtivý úder ze zálohy.

Pentagon, sídlo ministerstva obrany USA | foto: AP

Když úderem půlnoci na 1. března začaly platit automatické škrty ve vládních výdajích USA, nebylo ještě tak úplně jasné, jak drtivý dopad mohou mít především na americkou armádu. Pentagon musí do konce září ušetřit bezmála 47 miliard dolarů. Generály a čerstvě jmenovaného nového ministra obrany Chucka Hagela čeká nelehká doba.

"Vím, že tyto rozpočtové škrty způsobí bolest, zejména našim civilním zaměstnancům a jejich rodinám," oznámil ministr Hagel. Pro americké ozbrojené síly pracuje na 800 tisíc civilistů. Kvůli úsporám někteří odejdou, ostatním bude zkrácena pracovní doba a ministerstvo tak plánuje ušetřit asi 20 procent z celkové požadované sumy úspor.

Škrty v obraně

Američtí zákonodárci minulý týden nedokázali odvrátit prezidentovo nařízení rozsáhlých vládních škrtů, které však musel podle platné legislativy vydat kvůli příliš vysokému zadlužování. Do konce března musí proto Pentagon začít zavádět úsporná opatření. Do té doby mohou američtí zákonodárci ještě dopad škrtů omezit, pokud se na tom shodnou.
Na základně automatických škrtů by americké ministerstvo obrany mělo ušetřit v následujících deseti letech až 500 miliard dolarů. Předseda senátního výboru pro ozbrojené síly Carl Levin naznačil, že demokraté a republikáni spolu vedou zákulisní rozhovory o tom, jak škrtům nejen pro obranu ale i další složky amerického rozpočtu zabránit.

Další miliardy chce ministerstvo obrany ušetřit omezením výcviku pozemních sil, námořnictva i letectva. Podle Pentagonu bude výcvik omezen zhruba u osmdesáti procent všech pozemních jednotek.

Od dubna má například námořnictvo postupně uzemnit minimálně čtyři letecká křídla. To může představovat až 300 letounů.

Bez Trumana v Zálivu

Pozemní síly mají zase omezit veškerá cvičení pro všechny své jednotky kromě těch, které se připravují na nasazení v Afghánistánu. S okamžitou platností budou také zredukovány letové hodiny pilotů vzdušných sil. "Bude to mít významný dopad na přípravu a akceschopnost," uvedl ministr Hagel.

Kvůli škrtům také ministerstvo obrany omezí své mise. Už nyní je jasné, že na pravidelné hlídkování do Perského zálivu nevypluje letadlová loď USS Harry S. Truman.

Podle Hagela škrty a s nimi spojená nejistota "ohrožují schopnosti armády efektivně plnit všechny mise". Podle náměstka ministra obrany Ashe Cartera mohou být dopady s postupem času daleko závažnější a Spojení státy budou muset čelit "daleko vyšším rizikům".

Razantní snižování výdajů má totiž postihnout i vojenské výzvědné a zpravodajské služby. Podle náměstka ministra obrany pro zpravodajské služby Michaela Vickerse mohou být ohroženy strategické úkoly Spojených států v Asii i boj proti terorismu, kybernetickým hrozbám a šíření jaderných zbraní.

Pro armádní tajné služby v čele s DIA (Defense Intelligence Agency) pracuje po celém světě na 123 tisíc agentů a takřka 60 tisíc civilistů.

Americká letadlová loď  USS Harry S. Truman

Americká letadlová loď USS Harry S. Truman

Letecká skupina Thunderbirds amerických vzdušných sil na strojích F-16

Letecká skupina Thunderbirds amerických vzdušných sil na strojích F-16

Šéf DIA Michael Flynn připustil, že s omezeními by jeho agentura musela patrně rezignovat na některé schopnosti. "Pokud si myslíme, že naši protivníci tento čas našich úspor využijí ke strategické pauze, nebo že se nám nějak podaří udržet náskok, pak si něco nalháváme," uvedl Flynn s tím, že skutečným dopadem škrtů může být veřejná nejistota a potenciálně také nějaké "překvapení" strategického dopadu.

Žádná letecká show

V důsledku škrtů americké letectvo také zrušilo účast svých letounů na všech veřejných vystoupeních plánovaných na rok 2013. Opatření má uspořit asi 18 procent, tedy zhruba 200 tisíc letových hodin, které bude možné využít pro operační účely.

Rozhodnutí se dotklo i známé předváděcí skupiny Thunderbirds, která pro rok 2013 ruší hned 28 akcí, na nichž měli američtí piloti se stroji F-16 předvést své umění.

Armáda očekává také omezení nebo i zrušení některých objednávaných služeb od soukromého sektoru na údržbu zbraňových systémů, základen i vybavení. To bude mít podle náčelníka štábu generála Raymonda Odierna okamžitý dopad na stovky malých a středních podniků i firem, které jsou na dodávkách pro armádu přímo závislé. Otázkou pak podle něj bude, až se z úsporných opatření armáda dostane, zda prověření a osvědčení dodavatelé budou takové služby ještě vůbec poskytovat.

Americké vojenské výdaje se od útoků z 11. září 2001 zhruba zdvojnásobily. Výdaje na obranu, do kterých jsou však započítány i zahraniční operace, přesahují 700 miliard dolarů. Jen pro představu, když sečteme vojenské výdaje všech členských zemí NATO, tvoří ty americké celé tři čtvrtiny této částky.

Kritici tvrdí, že když nyní končí nákladné zahraniční operace (Irák, Afghánistán), je možné přebujelý armádní rozpočet vrátit na původní hodnoty. Podle zastánců obrany však budou USA čelit jiným významným hrozbám, jako je šíření terorismu a radikálního islámu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.