Jim Stauffer z Arizony měl pocit, že dělá správnou věc. Dlouho se staral o svou matku Doris, když vedla trýznivý boj s demencí. Doris nakonec nemoci podlehla v roce 2013 ve věku 74 let. Syn se rozhodl darovat její mozek k vědeckým účelům. Doufal, že by mohl přispět při hledání léku na Alzheimerovu chorobu.
Na radu ošetřující zdravotní sestry kontaktovala rodina zesnulé společnost Biological Resource Center (BRC), která zprostředkovává darování lidských těl pro výzkum. Jim Stauffer podepsal formulář, v němž opravňoval použití těla k lékařským účelům. Odmítl armádní, dopravně-bezpečnostní a jiné nelékařské experimenty.
O deset dní později dostal Jim zpět zpopelněné tělo. K čemu bylo použito se dozvěděl až od agentury Reuters. Podle jejích informací pracovníci BRC oddělili Doris pouze ruku, kterou následně zpopelnili a poslali zpět synovi. Zbytek těla se údajně stal součástí experimentů americké armády, která jej použila ke zkouškám následků bombových útoků.
Interní záznamy společnosti BRC a armádní dokumenty ukazují, že k vojenským experimentům využila armáda nejméně dalších dvacet subjektů, a to bez souhlasu dárců nebo jejich příbuzných. Společnost BRC údajně prodávala každého zesnulého Pentagonu za téměř šest tisíc dolarů (přibližně 150 tisíc korun).
Jeden z představitelů armády, který se na projektu podílel, uvedl, že se k nim darovací dokumenty nikdy nedostaly. Spoléhali prý na ujištění od BRC, která tvrdila, že rodiny zesnulých souhlasily, aby byla těla nebožtíků použita k armádním experimentům.
Společnost BRC prodala za deset let své činnosti přes dvacet tisíc částí lidských těl z více než pěti tisíc zemřelých nejrůznějším společnostem. Firma již nefunguje a její bývalý majitel Stephen Gore se k podvodům přiznal v roce 2015. Agentuře Reuters řekl, že se vždy snažil ctít přání dárců a darovací smlouvy posílal vždy, když si o ně výzkumníci řekli.
Na hranicích s deseti lidskými hlavami
Federální úřady začaly společnost stíhat v roce 2011. V průběhu roku identifikovali vyšetřovatelé nejméně 250 podezřelých částí těla, které firma prodala detroitskému obchodníkovi Arthuru Rathburnovi. Toho celníci týž rok zadrželi na hranicích Ontaria. Našli u něj deset lidských hlav. Podle prohlášení FBI je k obchodníkovi dovedla jedna z nalezených hlav, kterou agenti sledovali.
Záznamy o dalších tisícovkách případů dokazují, že těla, která byla darována na podporu výzkumu a vzdělání, byla rozkouskována a následně prodána většinou ke komerčním účelům. Vládní dokumenty také uvádějí, že nejméně sto těl, které koupil detroitský obchodník, bylo infikováno nejrůznějšími viry, například hepatitidou, HIV, sepsí nebo meningitidou.
V lednu roku 2016 byl Arthur Rathburn spolu s manželkou zatčen FBI na základě obvinění z podvodů. Podnikatel se necítí vinen a uvězněný čeká na soudní proces. Elizabeth Rathburnová se k podvodům přiznala, ale odsouzena zatím nebyla.
Rodinný právník Byron Pitts je přesvědčený o tom, že se manželé Rathburnovi nedopustili žádného trestného činu. „Zákon nezakazuje prodej částí těl, a moji klienti by tak neměli být trestně zodpovědní za chyby papírování či jednání třetích osob, včetně společnosti BRC,“ dodal Pitts.
Byznys s lidskými těly
Případ vrhl světlo na vzrůstající, ale málo známý byznys: obchod s lidskými mrtvolami a jejich částmi. Prodej těl je odlišný od transplantací orgánů, při kterém jsou například srdce, játra, oči, nebo plíce pečlivě odstraněna z mrtvých, aby dále pomohly živým. Transplantace jsou přísně regulovány americkými zákony. Na rozdíl od toho obchodování s lidskými těly nepodléhá žádným nařízením.
„Není nezákonné prodávat celé tělo nebo části těla pro výzkum a vzdělávání,“ řekl profesor práva Sheldon F. Kurtz z univerzity ve městě Iowa. On sám pomáhal transformovat zákon o darování těl, který byl přijat ve 46 amerických státech. Od té doby se obchod se zesnulými stal velkým byznysem. Pouze jeden stát, New York, si o darování vede podrobné záznamy.
Obchodníci získávají prakticky všechny mrtvoly zdarma od dárců, kteří věří, že ostatky budou použity pro vědu. A vydělávají na každém prodaném těle tisíce dolarů.
„Jsme v naprostém vakuu,“ říká profesor Bostonské univerzity Michel Anteby, který zkoumá obchod s nebožtíky. „Skutečným problémem je, že zacházíme s tělem jako s každou jinou potenciální komoditou,“ dodal Anteby.
