Nechala například za 3,7 milionu opravit nájemní dům a byty v něm přenechávala lidem, kteří si vydražili nejvyšší nájemné.
Licitace šplhaly do desítek tisíc korun a do čtvrti se přistěhovali i lidé bydlící do té doby mimo Ústí. V Matiční ulici dokonce dodnes nestojí ani hřiště, o němž na jaře 2000 mluvil po interpelaci poslance ODS Františka Pejřila premiér Miloš Zeman.
"Ta revitalizace v podstatě znamená demolice některých zchátralých objektů s následnými úpravami terénů do podoby parku či hřiště," říkal Zeman.
Na hřiště hodlá žádat další dotace ústecký magistrát, vládní miliony jsou dávno vyčerpány. Obyvatelé rodinných domků si opět stěžují na hluk a nepořádek. Tedy na to, co mělo být díky dotaci odstraněno, na to, kvůli čemu byl na podzim roku 1999 postaven plot oddělující neplatiče z obecních bytů a majitele domků.
"Na sociální programy šla z deseti milionů korun jen část - asi sedm set tisíc -, zbytek investovala radnice do objektů, které nebudou sloužit sociálním účelům a na nichž v budoucnu vydělá," říká Jan Černý z Nadace Člověk v tísni, která v Matiční provozuje centrum, kam si děti zdejších sociálně slabých chodí hrát.
Největší částku radnice vydala za vykoupení rodinných domků největších stěžovatelů na Romy. Jeden z nich nadaci za 200 tisíc korun prodala.
"My jsme si dům koupili a do rozpočtu jsme dostávali peníze z našeho centra a například od americké ambasády," dodal pracovník nadace.
Podobně kritizují využití peněz komunální politici. "Teď mne mrzí, že se naši členové nezajímali o to, kam peníze půjdou," říká šéf severočeské ČSSD Jaroslav Foldyna.
Z pohledu zákona nelze ovšem neštěmickou radnici z ničeho vinit.
Představitelé obvodu se ještě za ministra financí Pavla Mertlíka postarali, aby neinvestiční dotace (tedy peníze výlučně na zlepšení života v oblasti) byla změněna na investiční neúčelovou.
"Naprosto odmítám jakékoli pochybení, všechny peníze jsme do haléře vyúčtovali ministerstvu," říká starosta Pavel Tošovský.
