Podle Pence se totiž na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje a Úřad pro ochranu osobních údajů vychází z chybné informace bývalého ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého, že nejde o archiválii, ale o metodickou pomůcku.
Aktivista zveřejnil databázi loni v červenci. Kvůli sporům o to, zda její zveřejnění není v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala. Na konci listopadu ji však Penc znovu obnovil.
Ve dvou databázích bývalé komunistické tajné policie EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) je v současnosti 770 tisíc jmen. Dokumenty má k dispozici také Ústav pro studium totalitních režimů, který je však odmítal zveřejnit.
Penc kvůli tomu dlouhodobě obviňuje Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek z toho, že si tak monopolizují pohled na historii a zatajují informace.
Řada historiků však upozorňuje na to, že jméno zanesené v databázi ještě není důkazem, že člověk skutečně s režimem spolupracoval. Na seznamu jsou totiž i jména lidí, o které se StB zajímala, ať už to byli přímo její spolupracovníci nebo nepřátelé režimu.
