Současný zákon o znalcích a tlumočnících je z roku 1967 a podle ministra Pelikána byl psán v době, kdy si posudky zadávaly výhradně státní orgány. To se ale změnilo. Posudků se dělá více, ale důvěra v ně klesá. Změna je potřebná, schvalují záměr ministra soudci. To je ale také jediné, v čem se shodnou. Přitom právě krajských soudů by se změna dotkla přinejmenším tolik jako samotných znalců.
Největší novinkou v ministerském návrhu je zavedení jasně daných vstupních zkoušek a pravidelné kontroly, které by odhalily nedostatečně kvalifikované nebo nepoctivé znalce a umožnily je vyškrtnout ze seznamu znalců. Zatímco vstupní zkoušky hodnotí oslovení soudci vesměs pozitivně, kontroly, které mají hodnotit i věcnou správnost posudků, jsou problém. „Návrh výrazně přidává úkony krajským soudům vůči znalcům,“ kritizuje prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Podle ministerstva se dnes posudky přezkoumávají jen po konkrétních stížnostech. „Průběžná kontrola znaleckých posudků jako taková v současnosti neexistuje,“ uvádí ministerstvo.
Na kontrolu odborníka je potřeba odborník
Podle Pelikánova návrhu budou muset soudy každých pět let zkontrolovat tři náhodně vybrané posudky od každého ze zapsaných znalců, které mají ve svém regionu. Pro brněnský krajský soud je to víc než dva tisíce odborníků, musel by tedy v pěti letech prostudovat a zhodnotit přes šest tisíc posudků. K tomu mají soudy své poradní sbory, které by ale musely být výrazně posíleny.
„Jako soudce jsem schopen zkontrolovat posudek po formální stránce, zjistit, jestli jsou závěry logické, jestli vyplývají z předloženého, ale pokud má být posudek kontrolován i po věcné stránce, tak tomu pochopitelně nerozumím,“ popisuje význam poradních sborů místopředseda plzeňského krajského soudu Alexandr Krysl.
Takové sbory fungují u jeho soudu tři, pro dopravu, oceňování nemovitostí a podniků, a pro oceňování lesních pozemků. V budoucnu by jich muselo být mnohem víc. Pět sborů pro základní obory, což jsou doprava, ekonomika, strojírenství, stavebnictví a zdravotnictví, by bylo povinných pro všechny soudy, ostatní obory by si soudy rozdělily mezi sebou tak, aby pro každý obor měl alespoň jeden z krajských soudů v Česku poradní sbor.
Ministerstvo chce nalít peníze do poradních sborů
Členové znaleckých poradních sborů při soudech dnes pracují zadarmo. „Není to honorované, je to spíše prestižní funkce,“ říká místopředseda pro správní úsek brněnského krajského soudu Viktor Kučera. Členy sboru bývají v ideálním případě kapacity v oboru, často ale také ti odborníci, kteří jsou již v důchodovém věku a na práci zdarma pro soud mají čas.
„Předpokládáme, že činnost těchto poradních sborů bude honorovaná, takže budou mít jednotliví (potenciální) členové větší motivaci k této činnosti. S těmito prostředky důvodová zpráva k návrhu zákona počítá,“ vysvětluje Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti a dodává, že návrh předpokládá i personální posílení na ministerstvu i krajských soudech.
Důvodová zpráva k návrhu zákona počítá s deseti novými místy na ministerstvu, která vyjdou ročně na 5,67 milionu korun, a s 16 novými zaměstnanci na krajských soudech se mzdovými náklady zhruba 6,44 milionu korun ročně. Honoráře poradních sborů ministerstvo spočítalo na 10,8 milionu ročně. Uvažuje přitom o velmi střídmé variantě, kdy kontrola jednoho znalce a věcné posouzení jeho tří posudků zabere komisi jen tři hodiny práce.
Nové výdaje by se státu mohly teoreticky vrátit v menším počtu soudních řízení, která se musejí opakovaně zaobírat nekvalitními posudky. Podle soudců to není jisté. Možnost zpochybnit závěr znalce tím nezmizí, i opačný posudek se dá napadnout. „Je to takový hon na čarodějnice,“ myslí si Krysl.
Podle jeho kolegy z Brna by agenda kolem znalců při přijetí zákona ještě narostla. „Myslím si, že nelze budovat soudy jako správní orgány. Soudy mají primárně jiné úkoly a agenda kolem znalců vyžaduje poměrně složité administrativní a správní řízení,“ říká Kučera.
Soudci: problémy jsou jinde, než kde je vidí ministr
Současný zákon umožňuje postihnout znalce, kteří pochybí, pokutou, vyloučením ze seznamu znalců, a v případech, kde výrazně zkreslili posudek, i dvouletým vězením. Když tím způsobí velkou škodu, mohou teoreticky skončit za mřížemi až na deset let. „Znalci jsou už nyní postižitelní, v tom problém není,“ tvrdí prezidentka unie Zemanová.
Od reformy znalectví si soudci i znalci slibovali vyřešení jiných problémů. „Máme velké problémy se znalci, zejména proto, že s novým občanským zákoníkem přišla potřeba nových odvětví a nyní nejsou k dispozici znalci na jednotlivé odbornosti,“ zmiňuje Zemanová, co ve skutečnosti soudce trápí.
Podle předsedy Komory soudních znalců Vladimíra Váchy existuje kolem 50 oborů znalecké činnosti a procházejí krizí, která je srovnatelná se situací lékařů v Česku. Nedostatek znalců by podle něj mohl vést až ke kolapsu v soudnictví. „Soudní expertiza je jedním z páteřových elementů nezávislé justice a nezastupitelný důkaz u celé řady dalších odborných rozhodování v resortech státních úřadů,“ uvedl.
