Člověk z Ústí nad Labem, jemuž se rozpadlo manželství a touží po rychlém rozvodu, by měl zvážit, zda se kvůli tomu nepřestěhovat. Tamní okresní soud totiž patří k nejzavalenějším v zemi. Na rozhodnutí, leckdy i v nepříliš složitých sporech, se zde čeká hodně dlouho.
Soudci z civilního úseku, kde se mimo jiné řeší i rozvody, leží na stole v průměru pět stovek rozdělaných případů a na vyhotovení rozsudku se zde čeká déle než dva a půl roku. Ideální rozvodovou destinací by mohl být Náchod, kde soudci zvládnou podobné kauzy rozřešit za čtyři a půl měsíce (řeší však také desetkrát méně kauz než jejich kolegové z Ústí).
Rozdíly v rychlosti a zaneprázdněnosti mezi jednotlivými soudy jsou letitým problémem české justice. Částečně jej ministerstvo spravedlnosti začalo řešit posílením soudů, kde mají letité nedodělky. Ministr Pelikán by chtěl problémy vyřešit masivní reformou soudní soustavy. Ta by se podle jeho plánů měla zjednodušit. Na konci by místo dosavadních čtyř stupňů soudů (okresní, krajský, vrchní a nejvyšší) zbyly jen tři.
Pod křídla krajů
Zatímco se v justici už dlouhé roky mluví o nutnosti zrušit vrchní soudy, které jsou jistým přežitkem ještě z dob federace, Pelikán se nově zabývá také mnohem revolučnější variantou. Zrušením okresních soudů.
Česká justice zpomaluje. Žebříček nejhorších soudů vede Ústí |
„Neznamenalo by to ovšem jejich fyzické zrušení. Z většiny by se staly pobočky krajského soudu. Vyřizovaly by jen tu agendu, kterou občané v tom daném místě skutečně potřebují,“ říká Pelikán.
Jakkoli to zní překvapivě, výrazné osobnosti českého soudnictví by většinou takovou změnu přivítaly. „Soud není úřad pro všední den, který by musel být každému u nosu. Přednější je, aby soudy byly vyrovnané ve výkonnosti a v kvalitě. Proto bych preferoval vytvoření tříčlánkové soustavy, ve které by byl prvním článkem krajský soud s pobočkami v okresech,“ říká předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Taková změna by mohla umožnit rychleji reagovat na situace, kdy se jeden soud kvůli velkému množství kauz dostane do problémů. Soudci jsou totiž jmenováni na konkrétní místo a není možné je lehce přeřadit jinam, kde by byli více potřeba.
Soudy by si mohly půjčovat soudce, navrhuje Šámal
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal si myslí, že nevyrovnanost mezi okresními soudy je potřeba řešit v první řadě, a to i bez ohledu na reformu a změnu soustavy.
„Existují okresní soudy s více než osmdesáti soudci, ale i soudy, kde je soudců jen šest. Kromě změn velikosti soudních obvodů můžeme uvažovat rovněž o flexibilnějším uspořádání umožňujícím dočasné zapůjčení soudce mezi soudy, což by umožnilo reagovat na nestandardní situace a výkyvy v počtu nápadu nových věcí,“ uvedl Šámal.
Šéf krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl však tak optimistický není. „Když už soudce jeden případ rozjedná, tak mu ho nemůžete jen tak vzít. Do určité míry by to pomohlo, ale efekt není zase tak velký, že by to za takovou masivní změnu soudní soustavy stálo,“ říká Dörfl.
Pro zrušení okresních soudů by mohla mluvit i možná ekonomická úspora, byť ji zatím nikdo nepropočítal. „V případě okresů, kde je dnes šest sedm soudců, jsou hluboko pod hranicí rentability. Navíc u takových soudů stačí jedna nemoc, těhotenství a soud se okamžitě nachází ve velkých potížích,“ vypočítává předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Lidé budou hodnotit důvěru v justici
I příznivci změny ale připouštějí, že by se na druhou stranu muselo přidat soudům, ke kterým by směřovala všechna odvolání. Podle Pelikána by tak musel vedle stávajících Vrchních soudů v Praze a Olomouci přibýt ještě jeden nový. Baxa říká, že by byly zapotřebí spíše dva či tři.
Také proto Pelikán ještě není rozhodnutý, zda se cestou rušení okresních soudů vydá. Ze stolu ještě zdaleka nespadl „starý“ plán zrušit soudy vrchní. Ministr připouští, že by se nakonec nemusely rušit žádné soudy a reforma by se omezila na „optimalizaci současné soudní soustavy“.
Ve značně odborné debatě chce nechat zaznít i hlas laiků. Ministerstvo plánuje spustit průzkum mezi Čechy. Kromě toho, že by se měli vyjádřit o své důvěře v českou justici, by také měli odpovědět na otázku, jaká vzdálenost k soudu je pro ně ještě akceptovatelná. „I to bude důležitý podklad pro budoucí rozhodování,“ říká Pelikán.
