Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pěkně tu bylo první tři roky, říká muž z Chanova

  9:18aktualizováno  9:18
Tady se toho moc nemění. Někdo je pořádný, jiný dělá bordel. Hodně lidí nepracuje, hodně si půjčuje peníze. Kdyby všichni chtěli, je to tu lepší. A to je asi tak všechno, co se dá k Chanovu říct, říká asi šedesátiletý Rom, který zde žije od roku 1978, tedy v podstatě od vzniku tehdy "luxusní" panelákové čtvrti.

Mostecké sídliště Chanov | foto: Karel KopáčMF DNES

VysočinaPardubickýZlínskýMoravskoslezskýKrálovéhradeckýOlomouckýJihomoravskýJihočeskýLibereckýPlzeňskýÚsteckýKarlovarskýPrahaStředočeský

Hrůza Ústeckého kraje: sídliště Chanov

Jméno říct nechtěl, prý na tom nezáleží. Jen pokýval hlavou a ukázal na dům, který nemá okna ani schodiště a kolem leží tuny nepořádku. Pak se otočil na druhou stranu, ukázal na dům v sousedství. V okně záclony, na balkoně vyprané prádlo.

Mávne rukou. "Pěkně tu bylo tak první čtyři roky," dodá rezignovaně.

"Kdyby byla práce. Lidi by šli dělat. A ten nepořádek kolem, to by se uklidilo. No jo, ale proč to mám za někoho dělat?" lomí rukama třicetiletá paní Božena. "Nedivte se, že ty lidi neplatí nájem, za co? Je tu zima, netěsní okna, neteče teplá voda. Za co mají platit? To ty peníze radši utratí za jídlo a oblečení. Až to bude vypadat dobře, budou se o to starat," líčí emotivně.
 
Panelákové sídliště pro zhruba tři sta rodin vzniklo u Mostu v druhé polovině sedmdesátých let jako pokus ukázat, jak socialistická společnost eliminovala chudobu a umí integrovat Romy. Už za několik let se ale Chanov stal synonymem nepořádku a zmaru. Stal se Ghettem No.1, jak ho výstižně pojmenoval režisér Ivan Pokorný, který o něm loni natočil dokument.
 
"Lidé mají Chanov zafixovaný jako ´to hrozné místo u Mostu´. Vnímají ho tak, protože na to jsou zvyklí. Teď se tu třeba dělá zbrusu nový teplovod. Je tu kotelna se super řídícími jednotkami. Jenže ta nepočítá s tím, že si tu lidé upouštějí z topení teplou vodu. Z kohoutku jim neteče. Tak se ta technologie stále vypíná," popisuje scénu ze života Chanova Martin Nebesář, ředitel Domu romské kultury, obecně prospěšné společnosti, která v Chanově organizuje pro místní rekvalifikace.

"Nevím proč se tu o to lidi nedokážou starat. Děti nemají co dělat, hřiště jsou zničené. Nikdo jim neřekne, že nemají něco rozbíjet. Co je venku, je lidem jedno," usmívá se šestadvacetiletá Lenka. Narodila se tu a odejít netouží. Pracuje jako zednice. "Kdyby bylo něco lepšího, odejdu. Ale když mám práci. Ono se to tu zlepší," doufá.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, je třeba změnit zákon

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek?...  celý článek

Po několikaměsíční rekonstrukci se v pondělí 31. října opět otevřel pro zájemce...
Rodiče posílali peníze na plavání dětí, šly ale do trenérovy firmy

Peníze, které rodiče poslali do znojemského plaveckého oddílu, nešly za dětmi, ale do soukromé firmy jejich trenéra. Tomu teď hrozí trestní stíhání za...  celý článek

Během údržby se na dolní nádrží přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně...
Elektrárna Dlouhé stráně je odstavená, převrácený jeřáb visí nad hladinou

Mimo provoz zůstává už čtvrtý den vodní elektrárna Dlouhé stráně poté, co se během údržbářských prací na dolní nádrží převrátil autojeřáb a jeřábník zemřel....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.