(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Přitahují mě děti, ale neubližuji. Řada pedofilů s pudem úspěšně bojuje

  • 610
Když bylo Jiřímu patnáct, zamiloval se do malé holčičky. Tehdy si uvědomil, že je pedofil. Dalších devět let pak tápal. Informace, jak se s deviací vyrovnat, aniž by došlo k tragédii, totiž chybí. Děti jsou před pedofily běžně varovány, ale neříká se jim, že i ony samy mohou touto úchylkou trpět.

Výraz pedofil lidé často zjednodušeně spojují s člověkem, který ubližuje dětem, tělesně je zneužívá. Jenže tak jednoduché to není.

Podle odhadů sexuologů totiž ve většině případů sexuálního zneužití dítěte není pachatelem pedofil, nýbrž člověk, který preferuje dospělé partnery, ovšem dítě je pro něho snadněji dostupný „náhradní“ sexuální objekt. Například doktor Petr Weiss odhaduje, že děti jsou zneužívány nepedofilními pachateli až v 90 procentech případů. Řada lidí s pedofilními sklony naopak dětem nikdy neublíží a proti své sexuální deviaci celý život úspěšně bojuje.

Léčba pedofilie

Pedofil je člověk, kterého eroticky přitahují předpubertální děti či děti na začátku puberty.

Jelikož je pedofilie vrozená, spočívá  psychoterapie v dosažení náhledu na vlastní sexuální zaměření, možná rizika a naučení jak se rizikovým situacím vyhýbat a jak se v nich zachovat. Kromě toho součástí léčby bývá i užívání léků. Jejich smyslem je především snížení sexuálního puzení, což má pacientům usnadnit ovládání svého chování.

Léčba je nařizována zpravidla deviantním pachatelům sexuálně motivovaných trestných činů na dětech, ovšem lze ji nastoupit i dobrovolně. Nejčastěji používané léky jsou antiandrogeny nebo gestageny.

Zdroj: Pedofilie-info.cz

Příkladem takovéhoto „nekriminálního“ pedofila je muž z úvodu tohoto článku. Čtyřiatřicetiletý chemik se představuje jako Jiří Fx100d.

Poprvé se zamiloval, když mu bylo patnáct, do pětileté sousedky. „Do té doby nějaké indicie byly, věděl jsem, že něco bude jinak. Ale nalhával jsem si, že to tak není, a snažil jsem se to vytěsňovat ze své mysli. Zamilování mi ale vyložilo karty na stůl a už jsem nemohl sám sobě lhát,“ popisuje moment, kdy sám sobě přiznal, že je pedofil. Trvalo dalších devět let, než se s tím svěřil někomu dalšímu.

„První zamilování mají většinou lidé pěkné, ale u mě to bylo vlastně zklamání. Bylo to takové období neurčita. Nevěděl jsem, co to pro mě znamená, jak to ovlivní můj život. Sám o sobě jsem neměl dobré mínění. Ovlivňovaly mě zprávy z médií. V hlavě jsem měl zmatek,“ říká Jiří. Zpětně si uvědomuje, že by mu tehdy velmi pomohlo, kdyby měl o pedofilii více informací.

Cítil jsem se jako lovná zvěř

Pokud je dnes relevantních informací, jak se s pedofilií vyrovnat, velmi málo, před devatenácti lety, kdy Jiří začal svou sexualitu řešit, nebyly prakticky žádné. Občasné zprávy v médiích o pedofilech, kteří znásilnili nebo i zavraždili dítě, jeho zmatek ještě prohlubovaly. Sám nikomu ubližovat nechtěl, ze všech stran však slyšel, že pedofil znamená zločinec.

Danielův svět

Téma nekriminálních pedofilů znovu rozvířil dokument režisérky Veroniky Liškové Danielův svět uvedený v říjnu na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Vypráví příběh umělecky založeného pedofilního mladíka Daniela.

„Tenkrát jsem to ještě nikomu neřekl. Měl jsem obrovský strach někomu se svěřit, bál jsem se i jít k nějakému doktorovi. Člověk se cítil jako lovná zvěř,“ vzpomíná. Až o hodně později našel na internetu stránku, kde si přečetl příběh člověka, který prožíval totéž. „Poprvé jsem zjistil, že v tom nejsem sám a že to neznamená, že něco v budoucnu spáchám. Až poté jsem se s tím začal vyrovnávat a sám se sebou pracovat, aby se nic nemohlo stát.“

Po devíti letech se Jiří svěřil svému nejbližšímu okolí. O své deviaci ve 24 letech řekl několika kamarádům a matce. „Reakce okolí byla kupodivu v klidu, nebyl to extra problém, který by zničil vztah mezi námi. Nic se vlastně nezměnilo,“ vzpomíná. Jeden z kamarádů jej poté doprovodil k sexuologovi. Bylo to však již v době, kdy se se svou situací sám vyrovnal a své touhy měl pod kontrolou i bez lékaře.

Je třeba říct: Líbí se ti děti? To neznamená, že je zneužiješ

Kdyby měl Jiří správné informace, jeho tápání by pravděpodobně netrvalo celých devět let. On sám dítěti nikdy neublížil, ovšem někteří pedofilové bohužel podlehnou a dítě zneužijí.

Kdo zneužívá děti?

Pokud podle odhadů sexuologů většinu případů nemají na svědomí pedofilové, kdo tedy děti zneužívá a proč? „Bývají to nejčastěji lidé s různými poruchami osobnosti. Dítě se pro ně stává náhradním objektem sexuálního zájmu. Ti lidé preferují dospělou ženu nebo dospělého muže. Dítě je ale pro ně dostupnější,“ říká sexuolog Ondřej Trojan.

„V období adolescence někteří spáchají sexuální delikt. Příčinu vidím v tom, že jim nikdo neřekl, co to znamená být pedofil. Neměli možnost si to přiznat a dostali se do situace, ve které zareagovali bez přemýšlení a pudově,“ domnívá se doktorand Masarykovy univerzity v Brně Karel Žák, který na nedostatek preventivní práce s pedofily dlouhodobě upozorňuje a chystá se napsat „příručku pro pedofily“.

Kdyby se s pedofily pracovalo preventivně a o deviaci se s nimi otevřeně mluvilo, riziko, že zneužijí dítě, by podle Žáka bylo mnohem nižší. „Informace o odlišné sexualitě se mají poskytnout zavčas, už tak ve třinácti letech na prahu puberty, kdy všichni začínají cítit sexuální přitažlivost. V rámci sexuální výchovy krátce zmínit parafilie, konkrétně pedofilii. Zmínit to korektně, tedy ne že pedofilie je pohlavní zneužívání dětí, ale že je to erotická náklonnost k dětem. Je třeba říct: Líbí se ti děti? Jsi pedofil. Ale to ještě neznamená, že budeš zneužívat děti."

Určitý nepatrný podíl pedofilů bude v populaci vždy, proto je podle Žáka nutné sexuální výchovu tomu přizpůsobit. „Když se o tom alespoň krátce zmíní, dítě už si informace dohledá na internetu,“ dodává. Ideální stav by podle něho byl, kdyby v případě, že pedofil pociťuje naléhavou potřebu, se sám obrátil na dobrého sexuologa.

Sexuální výchova na školách má v preventivní práci s pedofily ještě velké rezervy, nicméně obecně je dnes informovanost mnohem lepší než před lety, především na internetu.

V Česku je významným zdrojem web Československé pedofilní komunity, který zakládal právě Jiří Fx100d. Na webové stránce je nyní zaregistrováno kolem čtyř set uživatelů. Cílem komunity je podle webových stránek pomoci pedofilům „smířit se s jejich menšinově zaměřenou sexualitou a přizpůsobit se společnosti tak, aby byli sami se sebou spokojeni, aniž by porušovali společenské normy nebo dokonce zákon.“

V krizi se mohou nasadit léky na tlumení sexuality

„Jednoznačné doporučení mladým pedofilům je najít cestu, jak žít co nejplnohodnotnější život, aniž by k tomu potřebovali reálně dítě zneužít. V případě, že to člověk nezvládá, měl by vědět, kam se obrátit,“ radí sexuolog Ondřej Trojan. V ordinaci sexuologa by pedofil měl projít psychoterapií a v případě potřeby mu lékař předepíše léky na tlumení sexuálního puzení.

Čím je pedofilie způsobená, zatím není jasné. Za téměř jisté se považuje, že jde o vrozenou záležitost, kterou si člověk nevybírá. 

„Většina pedofilů má děti skutečně ráda. Ti slušní se dokáží vžít do dětského světa, žít blízko dětem. Myslím si, že mnoho pedagogů, spisovatelů dětské literatury, jsou pedofilové, kteří zkrátka neujedou a nikdy nikoho nezneužijí,“ podotýká Trojan.

Pedofil může být spokojený i s dospělým protějškem

Žák i Trojan se shodují, že pedofil může vést spokojený život. „Znám jich několik, kteří jsou spokojení, ať už žijí sami nebo v partnerském vztahu, třeba i v manželství,“ říká Žák. Partnerský vztah s dospělou osobou podle něho může fungovat i po sexuální stránce, protože část pedofilů přitahují i některé dospělé osoby. „Sice to pro ně není to nejlepší, co by mohlo být, ale je to dostačující,“ dodává Žák a zmiňuje jednoho z členů komunity, který žije ve spokojeném manželství a vychovává vlastní dceru.

Jiří Fx100d se o vztah také několikrát pokoušel, ovšem zatím neúspěšné. „Většinou to moc nedopadlo i z toho důvodu, že dospělá žena mě prakticky nepřitahuje. Je pro mě těžké vztah udržet a chovat se tak, aby holka neměla pocit, že je zanedbávaná. Nicméně ty vztahy nebyly zas tak špatné. Dlouhodobějšího vztahu tedy schopný jsem, ale není to ono. A asi nikdy nebude,“ říká Jiří, jenž již mnoho let myslí na dívenku, kterou poznal jako pětiletou.

Dnes je jeho platonické lásce patnáct let. „Je zajímavé, že když tu holku znám od malička, tak mě přitahuje i později, i když jiná by mě nepřitahovala,“ dodává Jiří.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video