"Dobrý den. Tady Martin Pecina, jsem lídrem pražské kandidátky ČSSD. Máte na mě chvíli času?" ptá se ministr vnitra sedící za stolkem stísněných prostorů telefonního centra v pražských Dejvicích.
"Důchod mi nestačí ani na zaplacení garsonky. A nemám počítač ani internet, aspoň tohle byste mohli zařídit," vypálí na druhém konci drátu důchodkyně Eva z Prahy.
"Já vám naprosto rozumím. Mohu vás aspoň pozvat na náš mítink prvního května?" zkouší to Pecina.
Než splníte sliby, budu na Olšanských hřbitovech
"Vy toho vždycky naslibujete a potom nic nesplníte. Jestli bude prvního května hezky, půjdu se opalovat na koupaliště. Než se něco v politice udělá, budu už doufám na Olšanských hřbitovech, abych se toho nedožila," pokládá žena telefon. Předtím stihne říci, že kvůli rodinné tradici to v květnu půjde "hodit" právě sociální demokracii.
"Paní je sice negativistická, ale taky volička," usmívá se pragmatický člen "nestranické" Fischerovy vlády Pecina, který si dělá zálusk, že v křesle ministra vnitra vydrží i po volbách.
Takhle vypadá obří předvolební projekt oranžových, kteří chtějí do voleb obtelefonovat každou pevnou linku v hlavním městě a přesvědčit nerozhodnuté voliče.
Kromě desítek brigádníků usedají k telefonním aparátům i špičky ČSSD. Ty obvykle volají "předpřipraveným" voličům, kteří telefonistům už předtím řekli, že uvažují o volbě socialistů.
Ale na žádost MF DNES kandidáti včera dopoledne vytáčeli čísla lidí, o kterých manažer projektu Miroslav Poche prohlásil, že jim z ČSSD dosud nikdo nevolal.
A telefonáty tomu skutečně nasvědčovaly: někteří lidé zavěsili rovnou, jiní oranžovou agitaci odmítli s tím, že budou volit ODS. Hned vedle Peciny sedí stínový ministr obrany socialistů Petr Hulinský, kterému to ve včerejším dopoledni dlouho nechce nikdo vzít.
Ministr vnitra a kandidát ČSSD do Sněmovny Martin Pecina (23. dubna 2010)
"Jsem po infarktu, mám utržený sval a beru spoustu prášků," vypráví svůj příběh důchodce Marian, když se Petr Hulinský konečně dovolá. "Pak jste typický volič ČSSD," chytá se okamžitě Hulinský a začne pána lákat na zrušení poplatků u doktora.
"Už po mně chtěli opravit i rozbité zvonky u vchodových dveří," směje se ředitel nemocnice Motol a pražský zastupitel ČSSD Miloslav Ludvík.
Ten u sluchátka chvílemi propadá skepsi. "Já mám dneska štěstí na čísla z Prahy 6, a tam je to těžký," usmívá se Ludvík nad obyvateli vilových čtvrtí, které Jiří Paroubek láká asi tolik jako vysoké daně.
Ale i tak se většina lidí, kterým se během reportáže MF DNES politici dovolali, nechala o hlasování pro oranžové alespoň přemlouvat.
"Pokud nám někdo z lidí řekne, jaký konkrétní problém ho trápí, okamžitě to předáváme našim místním politikům a do druhého dne voláme zpět řešení, co by se s tím dalo dělat," popisuje vedoucí projektu Poche předvolební call centrum, které u ostatních stran nemá obdobu.
Nenaštvat lidi jako Klaus
Socialistům tuto formu předvolební agitace navrhli američtí poradci. "Zpočátku jsme se báli, abychom nedopadli jako Václav Klaus před volbami 1998," vzpomíná Poche na slavný telefonát s nahraným hlasem tehdejšího předsedy ODS Klause, který lidé brali jako nepřípustný zásah do soukromí.
"Ale hovory s živými operátory lidé přijímají daleko lépe," líčí Poche. ČSSD k dnešnímu dni obvolala už čtvrt milionu bytů a s telefonáty bude pokračovat až do dne voleb. Podle stranických statistik je celkem 65 procent lidí, kteří zvednou sluchátko, ochotno s telefonním operátorem ČSSD hovořit.
Zajímavé je, že telefonisté mají zakázáno přesvědčovat lidi, kteří řeknou, že stranu Jiřího Paroubka nechtějí volit. Podle volebních expertů by u nich totiž neměli naději na úspěch.
Vykreslovat sociální demokracii v růžovém světle tedy operátoři začínají až v okamžiku, kdy člověk připustí, že volit v květnu ČSSD je pro něj jednou z možností.
