Na úřad veřejné ochránkyně práv se obrátila matka dvou dětí, u nichž OSPOD v Moravských Budějovicích souhlasil s nařízením ústavní péče, děti tak dočasně skončily v dětském domově. Sociální pracovnice, která měla případ na starosti, přitom neověřila, zda se o děti může postarat jiní rodinní příslušníci.
Případ ombudsmanka popisuje ve své zprávě o činnosti za poslední čtvrtletí minulého roku, kterou má iDNES.cz k dispozici. Z jakých důvodů úřad děti odebral matce, zpráva neříká.
„Na případy dětí, které řeší OSPOD, se vztahují přísnější pravidla a nezveřejňuje se mnoho podrobností. Tím jsou chráněny děti,“ vysvětlil iDNES.cz David Slováček z kanceláře veřejné ochránkyně.
„OSPOD nepostupoval v souladu s právními předpisy, neboť souhlasil s nařízením ústavní výchovy, aniž si ověřil možnosti rodinných příslušníků převzít péči o děti, a ani neinformoval soud o sestrách matky, které by se o děti mohly postarat,“ komentuje Šabatová. Kontakty na sestry přitom matka úředníkům sdělila a byly součástí spisu. Sociální pracovnice je však neznala.
Umístění dětí do ústavu mělo prý „aktivizovat“ rodiče
Podle ombudsmanky se v průběhu šetření ukázalo, že cílem umístění dětí do dětského domova bylo vyburcovat rodiče k aktivitě, což je nepřípustné.
S čím se lidé na ombudsmanku obracejí?Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 bylo úřadu Veřejného ochránce práv doručeno celkem 1 649 podnětů. Ve věcech, jimiž se podle zákona ombudsmanka může zabývat, se na ni obrátilo 1 053 lidí, což je o 140 méně než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014. Nejvíc podnětů se týkalo sociálního zabezpečení (268), početně byla zastoupena i oblast stavebního řízení a územního plánování (111) a dále oblast vězeňství, policie a armády (85). Z celkového počtu doručených podnětů se v 59 případech objevila námitka nerovného zacházení ze strany veřejné správy a soukromých osob. Diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona se týkalo 35 podnětů. |
„Nařízení ústavní výchovy není nástrojem k aktivizaci rodiče, aby začal řešit svoji situaci. OSPOD má mít na zřeteli nejlepší zájem dítěte tak, jak mu to ukládá článek 3 Úmluvy o právech dítěte. Nelze připustit, aby se vůči dětem předčasně uplatnil nejkrajnější možný způsob náhradní výchovy jen proto, že rodič nespolupracuje s OSPOD podle jeho představ a že neřeší svoji nepříznivou situaci,“ konstatovala ombudsmanka s tím, že přednost péče v širší rodině před ústavní výchovou je základní princip, kterým se OSPOD musí řídit.
Po upozornění na chybný postup OSPOD zmapoval rodinu dětí a začal spolupracovat s Úřadem pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně, neboť matka je Slovenka. Případu se v současnosti věnuje jiná sociální pracovnice, té původní úřad neprodloužil pracovní smlouvu. Podle ombudsmanky úřad pochybení napravil, jak konkrétně a zda jsou již děti v péči matčiných sester, ale zpráva neuvádí.
