Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo tetě svěřil úřad děti ústavu. Nepřípustný postup, zasáhla Šabatová

  20:08aktualizováno  20:08
Pokud je možné, aby o dítě pečovala rodina včetně vzdálenějších příbuzných, pak to orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) musí respektovat, míní ombudsmanka Anna Šabatová. Ta loni řešila případ dvou sourozenců, které úřad umístil do dětského domova, ačkoli se o ně mohly postarat matčiny sestry. Úřad posléze chybu napravil.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na úřad veřejné ochránkyně práv se obrátila matka dvou dětí, u nichž OSPOD v Moravských Budějovicích souhlasil s nařízením ústavní péče, děti tak dočasně skončily v dětském domově. Sociální pracovnice, která měla případ na starosti, přitom neověřila, zda se o děti může postarat jiní rodinní příslušníci.

Případ ombudsmanka popisuje ve své zprávě o činnosti za poslední čtvrtletí minulého roku, kterou má iDNES.cz k dispozici. Z jakých důvodů úřad děti odebral matce, zpráva neříká.

„Na případy dětí, které řeší OSPOD, se vztahují přísnější pravidla a nezveřejňuje se mnoho podrobností. Tím jsou chráněny děti,“ vysvětlil iDNES.cz David Slováček z kanceláře veřejné ochránkyně.

„OSPOD nepostupoval v souladu s právními předpisy, neboť souhlasil s nařízením ústavní výchovy, aniž si ověřil možnosti rodinných příslušníků převzít péči o děti, a ani neinformoval soud o sestrách matky, které by se o děti mohly postarat,“ komentuje Šabatová. Kontakty na sestry přitom matka úředníkům sdělila a byly součástí spisu. Sociální pracovnice je však neznala.

Umístění dětí do ústavu mělo prý „aktivizovat“ rodiče

Podle ombudsmanky se v průběhu šetření ukázalo, že cílem umístění dětí do dětského domova bylo vyburcovat rodiče k aktivitě, což je nepřípustné.

S čím se lidé na ombudsmanku obracejí?

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 bylo úřadu Veřejného ochránce práv doručeno celkem 1 649 podnětů. Ve věcech, jimiž se podle zákona ombudsmanka může zabývat, se na ni obrátilo 1 053 lidí, což je o 140 méně než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014.

Nejvíc podnětů se týkalo sociálního zabezpečení (268), početně byla zastoupena i oblast stavebního řízení a územního plánování (111) a dále oblast vězeňství, policie a armády (85).

Z celkového počtu doručených podnětů se v 59 případech objevila námitka nerovného zacházení ze strany veřejné správy a soukromých osob. Diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona se týkalo 35 podnětů.

„Nařízení ústavní výchovy není nástrojem k aktivizaci rodiče, aby začal řešit svoji situaci. OSPOD má mít na zřeteli nejlepší zájem dítěte tak, jak mu to ukládá článek 3 Úmluvy o právech dítěte. Nelze připustit, aby se vůči dětem předčasně uplatnil nejkrajnější možný způsob náhradní výchovy jen proto, že rodič nespolupracuje s OSPOD podle jeho představ a že neřeší svoji nepříznivou situaci,“ konstatovala ombudsmanka s tím, že přednost péče v širší rodině před ústavní výchovou je základní princip, kterým se OSPOD musí řídit.

Po upozornění na chybný postup OSPOD zmapoval rodinu dětí a začal spolupracovat s Úřadem pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně, neboť matka je Slovenka. Případu se v současnosti věnuje jiná sociální pracovnice, té původní úřad neprodloužil pracovní smlouvu. Podle ombudsmanky úřad pochybení napravil, jak konkrétně a zda jsou již děti v péči matčiných sester, ale zpráva neuvádí.



Témata: Anna Šabatová, Úpa




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.