Nejznámější český whistleblower, Libor Michálek. Veřejně poukázal na praktiky v resortu životního prostředí a přišel o post šéfa Státního fondu životního prostředí.

Nejznámější český whistleblower, Libor Michálek. Veřejně poukázal na praktiky v resortu životního prostředí a přišel o post šéfa Státního fondu životního prostředí. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Vláda chystá ochranu pro ty, kdo nahlásí trestný čin zaměstnavatele

  • 115
Lidé, kteří se nebudou bát vystoupit proti svému zaměstnavateli a oznámí trestný čin, by mohli nově získat ochranu. Firma by je nesměla propustit, snížit odměny či je jinak šikanovat. Do českého práva by se totiž mohla dostat ochrana "whistleblowerů", tedy těch, kteří poukáží na trestný čin u vlastního zaměstnavatele.

Návrh, aby se taková věc do českého práva dostala, přinese ve středu na vládu vicepremiérka Karolína Peake ze vznikající strany LIDEM.

"Být oznamovatelem například korupce je velmi nevděčná úloha, vždy to na dotyčného vrhne špatné světlo. Jde o to, aby se firma člověka, který takovou věc udělá, nemohla zbavit nebo ho třeba jinak trestat," vysvětluje Peake filozofii návrhu, který už podpořili její kolegové, ministři z vládního výboru pro boj s korupcí.

Co je to whistleblowing

Jde o označení, které se od 70. let 20. století vžilo pro upozornění na protiprávní praktiky na pracovišti - z anglického sousloví "blow the whistle" (zapískat na píšťalku)

Pro vládu pak vytvořili její spolupracovníci analýzu, jaké jsou varianty ochrany takzvaných whistleblowerů.

Peake se kloní k tomu, že ochrana by neměla být definována příliš široce - neměla by se týkat každé fyzické osoby, která oznámí trestný čin či dokonce jakékoli protiprávní jednání, ale jen zaměstnanců, jimž by měla být zajištěna ochrana, když oznámí trestný čin a spolupracují s příslušnými orgány.

Pokud vláda záměr potvrdí, měl by být návrh nového zákona či na úpravu již existujících (zákoníku práce, antidiskriminačního či občanského soudního řádu) hotov do konce listopadu, aby mohl začít platit v průběhu příštího roku.

Známý český whistleblower: bývalý šéf fondu Libor Michálek

Mezi nejznámější české případy z poslední doby, kdy některý zaměstnanec poukázal na nečestné praktiky na straně svého zaměstnavatele a se zlou se pak potázal, patří kauza bývalého šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka.

Koncem roku 2010 si tajně pořídili nahrávky, jimiž se snažil prokázat, že na něj tlačil Martin Knetig, poradce tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila z ODS, ať ovlivní veřejnou zakázku ve fondu kvůli tomu, aby bylo zajištěno financování další Drobilovy politické kariéry.

Drobila aféra stála post ministra životního prostředí, ale je dál místopředsedou ODS a má na starost podzimní volební kampaň strany. Ještě než ve funkci skončil, stačil Michálka z funkce šéfa fondu odvolat.

Michálek by zákon na ochranu whistleblowerů považoval za užitečnou věc. "Stále působím jako finanční poradce na Státním fondu životního prostředí. Mělo být vypsáno nové výběrové řízení na šéfa fondu, to se zatím nestalo. Založili jsme pak ve fondu odborovou organizaci a právě před pár dny do kolektivní smlouvy prosadili, že má být do konce roku připraveno opatření k ochraně lidí, kteří upozorní na nežádoucí chování," řekl iDNES.cz Michálek.

Knetigovu kauzi si jako míček v ping-pongu přehazují pražské soudy, nyní je kauza u Městského soudu. "Důležité je, že stále úplně v klidu nemůže být ani Drobil. Tam to k prověření vrátilo Nejvyšší státní zastupitelství," uvedl Michálek. Osobně si myslí, že definice whistleblowingu by měla být širší - zaměstnanci by proti šikaně ze strany firmy měli být ochráněni, nejen když poukáží na trestný čin, ale i na jiné porušení předpisů.

Podle analýzy, kterou připravila Peake, je zatím ochrana oznamovatelů trestných činů proti šikaně ve vlastní firmě v plenkách. "Při pohledu na seznam zemí, které doposud navrhly komplexní národní úpravy této problematiky, vyplývá, že tento trend je častější v zemích s tradicí zvykového práva, jako jsou Austrálie, Kanada, Nový Zéland, jižní Afrika a Velká Británie," uvádí se v analýze.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video