"Z hlediska dohledu nad financováním politických stran se poradní sbor přiklání ke vzniku úřadu pro dohled. Ten by měl působit jako účinný, efektivní, nezávislý a důvěryhodný kontrolní mechanismus," řekla Peake. Ta by navíc chtěla, aby měl úřad mnohem větší pravomoci, než se původně uvažovalo. Se stejnou myšlenkou přišlo v létě ministerstvo vnitra a vláda jeho ideu vzala na vědomí.
Úřad by měl podle Peake například řešit také problematiku takzvaného whistleblowingu, tedy situace, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem sami upozorní na podezřelé či přímo trestné jednání, přičemž se o něm dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím.
Nepoctivá strana by mohla přijít o peníze od státu
Instituce by mohla chybující strany trestat například zastavením státního příspěvku, který politické strany ze zákona dostávají. "Takový úřad je jediná alternativa ke stavu, kdy kontrolu provádějí poslanci. Tedy kdy politici hlídají sami sebe," řekla Peake.
Sbor se také shodl na tom, že volební kampaně by měly mít finanční strop, na jehož výši se ještě musí politici dohodnout. Tým kolem Peake je označován jen jako poradní, jeho členy jsou ale například tajemník prezidenta Ladislav Jakl, ředitel Finančně analytického útvaru ministerstva financí Milan Cícer nebo Stanislav Mečl a Zdeněk Kasal z Nejvyššího státního zastupitelství.
VV chtějí registr účtů, ODS je proti
Místopředsedkyně vlády také pojmenovala dva body protikorupční kampaně, u kterých nejvíce naráží na odpor koaličních partnerů. Tím hlavním je centrální registr účtů u bank, který by měl zjednodušit práci především policii. Ta by po jeho zavedení mohla na jednom místě a jedním dotazem zjistit informace, které slouží k vyšetřování korupce. Dnes musí obeslat zhruba sto institucí a ty mají na vyřízení 30 dní.
Proti je ale nejen ODS, která v srpnu ve Sněmovně potopila příslušný zákon, ale i ministr vnitra Jan Kubice. Naposledy měl za úkol přijít se změnou ministr financí Miroslav Kalousek, ale navržené usnesení vláda nepřijala.
ODS, konkrétně ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, je také proti rozšíření takzvaného testu spolehlivosti. Ten nyní funguje pouze v rámci policie a nastrčení lidé při něm simulují situace, kde se policista může domnívat, že mu někdo nabízí úplatek.
V roce 2010 jich bylo provedeno asi 60, v drtivé většině případů policisté obstáli. Peake by ale chtěla, aby se test vztahoval také například na státní zástupce. "Je to citlivá debata, to přiznávám. Ale jde nám spíše o to, aby tady ta možnost byla a lidé se báli, že by i na ně mohl být test uplatněn," řekla Peake.
