Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Posledního císaře Číny zradili za tunu stříbra, zjistili historici

  18:15aktualizováno  18:15
Příběh posledního čínského císaře znají miliony lidí díky oscarovému filmu Bernarda Bertolucciho. Čínští historici nyní přišli s odhalením, jak byl mladý Pchu I vystrnaděn z trůnu. Adoptivní matka čínského vladaře podle nich neodolala vábení peněz.

Pchu I byl posledním čínským císařem v historii | foto: Profimedia.cz

Pchu I se narodil v roce 1906 jako syn tehdejšího čínského prince Caj-fenga a už ve svých třech letech nastoupil na čínský trůn. Doba však byla bouřlivá - revoluční hnutí bylo na postupu a Pchu I byl v roce 1912 po vypuknutí Sinchajské revoluce sesazen z trůnu. Čínští historici nyní po desítkách let bádání vypátrali, co stálo za pádem posledního čínského císaře.

Již dříve se vědělo, že se Pchu I stal obětí zrady ze strany své adoptivní matky Lung-jü, která za něj podepsala abdikační listiny. Dosud se však nevědělo, jaké pohnutky ji k tomu vedly.

Šedesátiletý historik Ťia Jing-chua nyní přišel před pár dny s překvapivým zjištěním. Adoptivní matce totiž nešlo o ochránění jejího nevlastního syna, ale o prostý osobní prospěch. Za dotlačení vládce Číny k abdikaci jí bylo nabídnuto přes devět set kilogramů stříbra. Zároveň dostala varování, že pokud nabídku nepřijme, bude ji sťata hlava, cituje Ťia server telegraph.co.uk.

Úplatky a výhrůžky stály císaře trůn

Podle historiků byly tehdejší čínské elity naprosto zkorumpované a Lung-jü byla podle všeho byla pouhou loutkou tehdejšího vysoce postaveného činovníka a pozdějšího ministerského předsedy Jüan Š'-kchaje. Právě on by měl být oním mozkem, který stál za koncem vlády mladého císaře.

Jüan prý podplatil nejen nevlastní matku císaře, ale také jejího nejbližšího eunucha Siao Te-čeng a prince I-kchuanga, který v tu dobu platil za jednoho z nejmocnějších mužů v zemi. Zkorumpovanost I-kchuanga dosvědčuje dobová zpráva deníku The Times, která uvádí, že princ v těchto letech obdržel na své bankovní účty v Hong Kongu a Šanghaji sumy v celkové hodnotě blížící se dnešní miliardě liber (dnes asi 30 miliard korun). Podobnou částku prý obdržel i Siao.

Pchu I byl posledním čínským císařem v historii

Pchu I byl posledním čínským císařem v historii.

Jüan podle všeho nespoléhal jen na úplatky a vše si pojistil také sérií výhrůžek. Využil při tom svých dobrých vztahů s ruskou ambasádou. Její zástupci měli na jeho žádost zaslat sérii dopisů na císařský dvůr, ve kterých vyhrožovali, že západní mocnosti jinak dostanou císaře z trůnu silou.

Císař se stal na sklonku života zahradníkem

Po abdikaci byl Pchu později donucen odejít ze Zakázaného města. Se svou manželkou se přestěhoval do provincie Tchien-ťin. Jeho život na vysokých politických postech se však měl ještě jednou vrátit. Po japonské invazi do Mandžuska v roce 1932 se stal formálním vůdcem japonského loutkového státu Mandžukuo.

Na sklonku 2. světové války byl zajat Sověty a byl souzen jako válečný zločinec před Tokijským tribunálem. V roce 1950 ho Japonsko vydalo zpět do Číny, dalších devět let pak strávil v jednom z komunistických nápravných zařízení.

Po propuštění pracoval jako zahradník v Pekingské botanické zahradě, později pak jako archivář na univerzitě v Pekingu.

Poslední čínský císař zemřel v roce 1967 ve věku 61 let na rakovinu ledvin. Nejprve byl pochován na obyčejném hřbitově, jeho vdova však později vykoupila urnu s jeho ostatky a nechala mu postavit hrobku u areálu pohřebiště čínských císařů.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.