Objev zveřejnili Stanislav Pekár se Stanislavem Korenkem Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU v nejnovějším čísle prestižního časopisu Journal of Thermal Biology. Jejich dvouletý výzkum souvisí se snahou vědců využít pavouky v boji proti škůdcům, což by mohlo snížit spotřebu jedovatých chemických postřiků.
"Šplhalka s listovníkem nejenom dobře snášejí mrazy, ale oni dokonce využívají toho, že ostatní hmyz je ve svých úkrytech ve stavu hibernace. Při svých loveckých výpravách se tedy spící kořisti snadno zmocňují," vysvětluje Stanislav Pekár.
Pavoučí eskymáci
Jak to, že těmto dvěma druhům pavouků mráz nevadí, a dokonce z nízkých teplot profitují? Příčin může být několik.
Tou hlavní je, že tito tvorové vylučují do těla nemrznoucí látku glykol. Jejich trávicí ústrojí navíc zřejmě dokáže odfiltrovat vodu, kterou obsahuje jejich kořist. Anebo mají látku zabraňující tvorbě vodních krystalů v tělech predátorů. Jejich žaludeční enzymy jsou schopny zpracovat potravu i při teplotách pod bodem mrazu.
Vědci zkoumali stovku pavouků a postupně jim ve speciálním boxu snižovali teplotu z deseti stupňů Celsia až k nule. Šplhalka s listovníkem byli při vyhledávání potravy stále čilí. Nezměnilo se to ani v třístupňovém mrazu. Při minus čtyřech stupních už přestávali lovit i oni a připravovali se k hibernaci.
"Jsou to pavoučí eskymáci," říká entomolog Pekár. Oba druhy se podle něho vyrovnávají s různými teplotami odlišně. Zatímco šplhalka snáší hůře letní teploty, takže se vydává z úkrytu na lov jen v noci, listovník je hotový univerzál. Nevadí mu mrazy ani horka. "Je stále obdivuhodně aktivní. Má velmi široký teplotní rádius – loví pořád," říká Pekár.
A jak mohou lidé využít mimořádných pavoučích schopností?
Velmi užiteční mohou být šplhalka s listovníkem například sadařům. Účinné jsou zejména jejich zimní lovy spících mšic či jiných škůdců. V létě, kdy třeba z jedné samičky vzejdou stovky mšic, je už naopak pozdě.
Jak si "naklonit" predátory?
Pavouky však nejde uměle namnožit a vysadit. Jako typičtí predátoři požírají i sami sebe. Lze je však do sadu přivábit výsadbou vhodných květin. Ty nalákají hmyz a teprve za ním přijdou i šplhalka a listovník s nekončícím apetitem.
Vědci připomínají, že tito užiteční tvorové žijí s lidmi odpradávna a zbavují jejich příbytky obtížného hmyzu. Šplhalka s listovníkem navíc nespřádají pavučiny, ale loví aktivně. I přesto by si zřejmě mnozí lidé tyto užitečné tvory domů nenasadili. "Nerozchodila by to ani moje manželka, i když už si na moji vášeň zvykla," přiznává bezelstně Pekár.
