Podle informací MF DNES podpořilo současného předsedu 102 delegátů, pro Karáska jich hlasovalo 53.
Sjezd zvolil i další členy vedení. Prvním místopředsedou zůstal Karel Kühnl, proti kterému nestál žádný protikandidát. Dalšími místopředsedy se stali Ivo Ludvík, František Pelc a Martin Stránský.
Svatopluk Karásek se o post neucházel a po sobotním neúspěchu řekl, že nepočítá, že by kandidoval v příštím roce.
Byl to právě Karásek, který se o mimořádné volby zasazoval, dokonce kvůli tomu sbíral podpisy v petici. Nakonec o u nutnosti nových voleb přesvědčil 79 delegátů. Jak ukázaly výsledky hlasování, ne všichni ale byli přesvědčeni, že by měl novým lídrem.
Karáskova vize dojem neudělala
Karásek usiloval o nastavení nových poměrů ve straně, která má jen mizivou podporu voličů. V řeči, kterou přednesl těsně před začátkem sjezdu, uvedl, že se chce ještě jednou pokusit o zvrat ve straně.
Mezi občany a politiky podle něj vzniká propast a obě skupiny sebou začínají vzájemně pohrdat. Politika se prý stává jen bojem o moc a výhodné posty a politici se za každou cenu snaží držet ve vládě.
Karásek uvedl že unionisté by se měli dostat do prostoru mezi ODS a ČSSD a navázat na politiku Václava Havla. Do strany by chtěl podle vlastních slov přivést odvahu, humor a tvůrčího ducha.
Na tomto sjezdu se rozhodne mezi „pragmatiky“, mezi které zahrnul právě Pavla Němce a „srdcaři“, kterým jde v politice o víc, uvedl Karásek před hlasováním.
Na post předsedy byl navržen i Karel Kühnl. Ten to ovšem kandidovat odmítl
Němec by šel do voleb i sám
Nakonec ale delegáty přesvědčil dosavadní šéf unionistů Pavel Němec. Připomněl, že s přispěním unionistů se podařilo prosadit některé zákony jako například snížení trestní odpovědnosti z 15 na 14 let, zachování lustrací nebo zákaz majetkových přiznání. Rozhodně se nemáme za co stydět, řekl.
Němec také naznačil cestu, kterou by se strana mohla vydat před nadcházejícími volbami. Jako možné koaliční partnery označil SNK, Evropské demokraty či ODA. Jasno by mělo být nejpozději do ledna 2006. To je podle Němce varianta číslo jedna. Pokud se ale do té doby strany nedohodnou, byl by ochotný jít do voleb i sám.
Unionisté mají minimální podporu veřejnosti. Podle listopadového průzkumu agentury STEM by pro ně hlasovalo méně než jedno procento lidí (více zde) a do Sněmovny by se tedy nedostali. Krizi Němec přičítá tomu, že se strana soustředila na zbytečné půtky a tolerovala lidi, kteří je vyvolávali.