Zejména na úřadech Čínské lidové republiky vzbudil značnou nelibost. Nejprve se dožadoval povolení k odstřelu tří levhartů sněžných a jedné pandy velké s odůvodněním, že jejich vycpaniny chce darovat Muzeu hlavního města Prahy.
Když byl zdvořile odmítnut, křičel: "Víte, kdo já jsem? Primátor komorního olympijského města a vrcholný představitel obávaného ekonomického tygra – České republiky! Jan Ámos Komenský, Baťa, Klaus a Bém, rozumíte? To já rozhoduji o počtu veřejných záchodků na Praze 6!"
V rozhovoru pro celostátní deník Žen-min-ž’pao pak uvedl, že Peking není vhodný pořadatel olympiády, protože postrádá lanovku a nežije v něm dostatek syslů.
Vyzval také čínské podnikatele, aby přestali vyrábět napodobeniny značkové elektroniky z Tesly Hloubětín.
Další skandál ztropil Pavel Bém v půjčovně Šerpů Tenzing Garden. "Fuj tajksl!" vyprsknul, když byl na uvítanou uctěn hrnkem zeleného čaje se žluklým jačím máslem.
Nezdál se mu ani nabízený velehorský průvodce. "Tohle má být reprezentativní Šerpa pro primátora Prahy?" štětil se, "ten sociálně nepřizpůsobivý tvor s krumpáčem? Kde má vůbec taxametr?"
Pavel Bém nakonec na Everest nebyl vpuštěn, čímž nás příslušné úřady zachránily před pořádnou ostudou. Primátor měl totiž plán, že na nejvyšší horu světa vystoupá na lyžích stylem stromeček, umístí na vrcholu miniaturu Langweilova miniaturního modelu Prahy a vrátí se prvosjezdem do základního tábora. Trať se podle něj měla pojmenovat Bémův sešup.
Ještě před návratem do vlasti napsal Pavel Bém poněkud zhrzenou báseň Prozření horolezcovo:
Jak jste malé, Himaláje,
Ve srovnání s Českým rájem!
Vaše vršky nejsou hrdé jako štíty u nás v Brdech. Himaláje, Himaláje, cesta moje daleká je.
Čomolungmu nechci vidět už.
Není pro mě – já jsem český muž.
Futurolog Maňana přesto soudí, že Pavel Bém je dobrý šplhoun, spíš však sociální než velehorský. Proto předpovídá: "V roce 2013 překoná strmé úbočí Hradčan."
