Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pauza před dalším dějstvím

  9:59aktualizováno  9:59
Reforma armády je pro její příslušníky velmi bolestivým procesem, který započal již v roce 1990. Po pádu komunistického režimu a po rozpadu federace na přelomu let 1992 - 1993 formálně nově vzniklá česká armáda velmi výrazně redefinovala svoje úkoly, strukturu a snížila početní stavy.

Armáda se změnila z pretoriánské gardy režimu podřízené Moskvě v instituci určenou k obraně země a odpovědnou voleným politickým elitám.

V procesu transformace bohužel nebyla armáda (z různých příčin) přizpůsobena charakteru současného mezinárodního bezpečnostního prostředí.

Přestože byla podstatně redukována a přestože dostávala (a dostává) výrazně méně prostředků než v období ČSSR, stále se jednalo spíše o armádu určenou k vedení boje tentokrát již skutečně ryze obranného na středoevropském válčišti, než k provádění různých typů operací krizového managementu včetně operací na vynucení míru mimo teritorium země.

Právě operace krizového managementu jsou ale nejpravděpodobnějším způsobem nasazení AČR v krátkodobém a střednědobém horizontu.

Nedostatečné reflektování změn mezinárodního bezpečnostního prostředí se velmi negativně projevilo na vývoji armády, zejména v první polovině 90. let, což bylo umožněno zejména rezignací politických elit na strategické řízení vojenských záležitostí.

Ministři obrany (až na čestné výjimky) buď neměli ve svém úřadu dostatek času k započetí důkladných změn, nebo neměli dostatek schopností, přičemž v některých případech lze vyslovit hypotézu, že neměli vůbec zájem cokoli reformovat.

Zcela zásadní reforma české branné moci je spojena až se jménem bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka.

V období jeho úřadování byla zpracována nejambicióznější reforma české armády po roku 1993, která si dala za cíl konečně ji změnit v efektivní, současnému mezinárodnímu bezpečnostnímu prostředí svými schopnostmi odpovídající a zejména dlouhodobě finančně udržitelný ozbrojený sbor.

Jeho odstoupení by nemuselo probíhající reformu zásadně narušit, tedy pokud jeho nástupcem nebude politický sebevrah bez pudu sebezáchovy (což v prostředí české politiky nelze vyloučit). Větším nebezpečím bude spíše změnění finančního rámce reformy, což si pravděpodobně vynutí další redukci početního stavu armády, razantnější snížení počtů těžké techniky a oddálení některých akvizic.

Diskuse o osobě Tvrdíkova nástupce ukazují, v jaké bídě se nachází česká politika. Ani deset let od vzniku tohoto státu nejsou k dispozici širší politické elity schopné efektivně politicky řídit resort obrany a bývalého vojáka Tvrdíka možná bude muset nahradit další novopečený civilista.

Tento jev, charakteristický pro tranzitivní státy, kromě jiného ukazuje, že stále ještě nejsme stabilizovanou demokracií, za kterou se občas rádi označujeme. Ve stabilizovaných demokraciích totiž resort ministerstva obrany řídí politici a určují armádě rámcové úkoly a cíle.

Je to umožněno tím, že státy disponují širší vrstvou legitimitou disponujících politiků, kteří mají kvalifikaci v bezpečnostních záležitostech (což neznamená, že musí mít za sebou kariéru vojáka z povolání).

K tomu, aby se i v České republice podobná vrstva politiků vytvořila, bylo v minulých letech učiněno velmi málo. Proto se nyní ukazuje, že z Prahy do Bukurešti nebo Moskvy není tak daleko, jak si občas namlouváme. Alespoň je dobré, že to nyní víme.

Další komentáře a analýzy čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.