Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pátý meteorit zazářil

  10:36aktualizováno  10:36
- Teprve pětkrát v historii astronomie se podařilo nejen nafilmovat průlet meteoru ovzduším, ale pak také najít jeho úlomky. Z filmového záznamu je možné určit, odkud vlastně meteorit pochází. Poprvé se tak stalo u nás v roce 1959, popáté pak letos 6. května rovněž v naší republice. Úlomek, který našel jeden chatař v severomoravské vesnici Morávka na své zahradě, může přinést další pozoruhodné poznatky o naší sluneční soustavě.

Od okamžiku zrodu slunečního systému před 4,6 miliardy let se totiž nebeská tělesa včetně Země značně změnila. Patrně jediný materiál, který zůstal víceméně v původní podobě, jsou jakési třísky z téhle gigantické stavby v podobě planetek čili asteroidů a jader komet, které okolo nás krouží. A z nich k nám přilétají jejich úlomky.

Ždibec štěstí na počátku
"Nálezci meteoritu z Morávky, který nechce být ze skromnosti jmenován, všichni stále děkujeme," říká geochemik Petr Jakeš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Je to malé tělísko, váží pouze 214 gramů, ale pro naše výzkumy bohatě stačí." Bývá zvykem, že meteority se nazývají podle místa dopadu. Ten náš se tedy jmenuje Morávka. "Předpokládáme, že původní těleso bylo mnohem větší a během průletu atmosférou se rozpadlo na víc než 30 kousků," vysvětluje Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, který se nalezením a důkladným zpracováním meteoritu z roku 1959 zařadil mezi světově uznávané kapacity. "Tyhle kousky dopadly na velké ploše Beskyd, v místech, která nejsou příliš přístupná, jsou tam lesy a strže. Tím, že se našel jeden kus na zahradě, jsme měli ohromné štěstí. A k tomu ještě přistupuje doba průletu - letní poledne, kdy ho mohla sledovat spousta lidí, od nichž máme důležitá ústní svědectví a také tři videozáběry." To všechno bylo náramně důležité. Ovšem k úspěšnému výzkumu leckdy potřebují vědci nejen dobrou průpravu, zkušenosti a dokonalou techniku, ale i tenhle ždibec štěstí.

Chondrit od Marsu
Prvotním mateřským tělesem tohoto kamínku mohla být planetka, která krouží ve sluneční soustavě. Nejspíš se před miliony let srazila s nějakým jiným tělesem, takže se od ní oddělil balvan o průměru několika metrů a váze mnoha tun. Kámen doputoval k Zemi, zachytil se v její atmosféře a nakonec se rozpadl. V ětšina hmoty se vypařila a jen několik úlomků dopadlo na zemský povrch. Ze získaného meteoritu odloupli odborníci malou šupinku, která váží asi jeden gram, k základnímu mineralogickému výzkumu. Rozbor provádí podle návrhu Petra Jakeše, který má v tomto směru značné zkušenosti z Lunárního a planetárního ústavu NASA v Houstonu, Jiří Frýda z Ústředního ústavu geologického v Praze na elektronovém mikroanalyzátoru. "Těleso patří k běžným meteoritům," objasňuje Petr Jakeš první závěry. "Těmto druhům těles říkáme chondrity a mezi dosud nalezenými kamennými meteority převládají. Mateřské těleso, z něhož byl tenhle kousek před miliony lety vymrštěn do vesmíru, zřejmě krouží v pásu asteroidů poblíž Marsu. Na to jsme přišli jednoduše - mineralogická analýza ukazuje, že těleso bylo poměrně dost zahřáté. Planetky, které krouží blíže Marsu, totiž byly v minulosti víc zahřáté než ty, které mají blíž k Jupiteru. Tři čtvrtiny Morávky tvoří křemičitany, asi čtvrtina je ze železa s vysokým obsahem niklu." To je výsledek prvního desetihodinového zkoumání v mikroanalyzátoru Ústředního ústavu geologického. Důkladnější rozbor si vyžádá ještě možná 50 až 60 hodin. Po vymrštění z planetky působí na každý volně letící balvan kosmické záření. A na základě jeho zbytkového množství se dá určit, kdy se to stalo. Tuto dobu mají určit právě italští fyzici z laboratoře LNGS.

Stovky vizuálních pozorování
V Astronomickém ústavu v Ondřejově zkoumají Zdeněk Ceplecha, Jiří Borovička a další astronomové dráhu mateřského tělesa. Zpětný propočet si podle Borovičky vyžádá ještě asi dva týdny práce. "Dostali jsme stovky zpráv o vizuálních pozorováních, ovšem nejdůležitější jsou tři kratičké videozáběry. Na jednom z nich je vidět celá sprška úlomků, na něž se původní těleso rozpadlo - je jich 30 až 35. Předběžně se nám zdá, že tento meteor patří do typu zvaného Aten - ty stráví většinu času blíže Slunci než Zemi. Na dráhu směrem k nám se dostanou vlivem jiných nebeských těles." Velikost původního objektu už je zhruba jasná. Podle Jiřího Borovičky měl průměr jeden až dva metry. Chondrity mají velkou hustotu, to znamená, že jsou těžké a mají velkou destruktivní sílu. Kdyby tedy mateřské těleso meteoritu Morávka bylo mnohonásobně větší a dokázalo proletět ovzduším, mohlo nám způsobit nemalé starosti. I z tohoto důvodu je výzkum těchto těles důležitý.

Slovníček
Meteor
- světelný úkaz, který způsobuje nebeské těleso prolétávající zemskou atmosférou
Meteorit - zbytek nebeského tělesa, který dopadl na zemský povrch
Bolid - velmi jasný meteor

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.