Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svým občanům v odchodu do Donbasu bránit nemůžeme, zní z Moskvy

  9:28aktualizováno  13:05
Rusové se zapojují do konfliktu na východě Ukrajiny a Moskva nemá žádnou možnost, jak jim v tom zabránit. Pro list Kommersant to prohlásil šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Washington podle něj má zájem na tom, aby Rusko jako stát neexistovalo.

Ukrajinské transportéry nedaleko Artěmivsku (9. června 2015) | foto: Reuters

Rusko podle Patruševa nemá nástroje k tomu, aby zastavilo odchody ruských dobrovolníků na donbaské bojiště.

Rusové v IS

Patrušev v rohovoru pro list Kommersant rovněž prohlásil, že v řadách Islámského státu bojuje asi tisíc ruských občanů. Střet s Islámským státem je podle něj důsledkem dvojích standardů USA. Washington prý podporuje teroristy tam, kde bojují s režimem Bašára Asada. „A zároveň je bombardují. Dokud s těmito hrami neskoncují, bude to všechno pokračovat,“ řekl Patrušev.

„Nikoho k tomu nevyzýváme ani nepovzbuzujeme, reálně tomu zabránit ale není možné. Vždyť dva miliony uprchlíků nepřijely z Ukrajiny do Ruska jen tak, mají u nás přátele a příbuzné. Vyprávějí jim o zvěrstvech, která se tam dějí, a dál už pracují emoce: lidé tam odjíždějí a zapojují se (do bojů),“ konstatoval ruský politik.

Šéf hlavního poradního orgánu ruského prezidenta v otázkách branné a bezpečnostní politiky také prohlásil, že Amerika má zájem na tom, aby Rusko jako stát neexistovalo. Důvodem je prý ohromné nerostné bohatství. „Američané mají zato, že tímto bohatstvím disponujeme nezákonně a nezaslouženě, protože podle jejich názoru s ním nezacházíme tak, jak bychom měli,“ soudí Patrušev.

Spojené státy podle šéfa Bezpečnostní rady stojí i za protiruskými sankcemi Evropské unie. „Kdyby nebylo vlivu USA, takovou politiku by EU neprosazovala,“ řekl.

V éře Vladimira Putina se vztahy USA s Ruskem nezmění

Americký ministr obrany Ashton Carter v pondělí předpověděl dlouhodobou konfrontaci USA s Ruskem a vyjádřil pochyby, že se napjaté vztahy obou zemí během éry Vladimira Putina změní. Cestou do Evropy na středeční zasedání ministrů obrany NATO v besedě s novináři konstatoval, že aliance musí zachovávat „silný, ale vyvážený“ přístup k Rusku.

Šéf Pentagonu pochybuje, že ruský prezident změní směr své politiky. Spojenci v NATO proto podle něj musejí udržovat dvojí vztah s Moskvou: v řešení některých problémů mohou spolupracovat, ale musejí být připraveni odstrašit Rusko od agresivního chování a reagovat na ně. Spolupráce se může podle Cartera soustředit na boj s terorismem a na dosažení dohody o íránském jaderném programu.

„Spojené státy se nevzdávají naděje, že se Rusko, možná nikoli za vlády Vladimira Putina, vrátí na cestu směřující kupředu, místo toho, aby se ohlíželo zpátky,“ prohlásil americký ministr.

Fotogalerie

Carter v Berlíně také potvrdil záměr rozmístit ve východoevropských zemích těžkou vojenskou techniku. Americká média v uplynulých dnech spekulovala, že USA pošlou do Evropy tanky a bojová vozidla pro 5000 vojáků. Podle Cartera by tento krok měl sloužit „v první řadě k podpoře vojenských manévrů“. Americký plán podpořila i německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Evropa prodloužila sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili prodloužení unijních hospodářských sankcí proti Rusku do konce ledna 2016. Souhlas ministrů s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho roli v ukrajinské krizi byl pouze formalitou, neboť se na něm minulou středu dohodli velvyslanci členských států.

Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Pokud by EU sankce neprodloužila, skončila by jejich platnost na konci července.

Krize na Ukrajině

Kreml v reakci na prodloužení sankcí oznámil, že odpoví podle principu vzájemnosti. „Vždycky jsme dávali najevo, že v otázce sankcí platí princip vzájemnosti, je to základ našeho přístupu,“ řekl v Moskvě novinářům prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Restrikce jsou prý neodůvodněné a nezákonné. „Rusko nikdy iniciátorem podobných kroků nebylo a není ani dnes,“ řekl Peskov.

Bojuje se o Doněck

Na východě Ukrajiny se nadále bojuje. Separatisté za uplynulých 24 hodin ostřelovali třiaosmdesátkrát pozice ukrajinské armády, dva vojáky zabili a tři zranili, oznámil v Kyjevě armádní mluvčí Andrij Lysenko. Hlavní boje se podle něj soustředily kolem největšího donbaského města Doněcku.

„Ohniskem bojů zůstává Doněck, kde bylo od nedělního rána příměří porušeno dvaapadesátkrát,“ řekl plukovník Lysenko. Boje u Doněcku jsou podle něj prakticky nepřetržité, neustávají ve dne ani v noci. Aktivita povstalců prý svědčí o jejich záměrech získat na západ od povstaleckých zón nová území.

Podle povstalecké agentury DAN se naopak porušování klidu zbraní dopouští ukrajinská armáda, která od neděle porušila příměří čtyřiasedmdesátkrát. I povstalci označili za místo nejtvrdších bojů Doněck, ale i nedaleké město Horlivka. O ztrátách na životech či zraněních se zpráva agentury DAN nezmiňuje.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

BMW X3 xDrive20d 2011 ·...
BMW X3 xDrive20d 2011 ·...

r.v. 2011, naj. 65 931 km, diesel
650 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.