Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Patro autobusu nic nechrání

  18:37aktualizováno  18:37
Převrácení přes střechu je zřejmě nejhorší dopravní nehoda, jakou si lze u patrových autobusů představit. Na takový typ havárie se totiž poschoďové autobusy, mezi které patří i Neoplan, který se v sobotu převrhl u obce Nažidla, vůbec netestují. Výrobcům nikdo tento typ bezpečnostní zkoušky nenařizuje.

V roce 1996 se sice Česká republika přihlásila k evropské normě EHK 66, podle které musí autobusy i po převrácení na střechu poskytnout cestujícím dostatečný prostor pro přežití, jenže na patrové autobusy se tento předpis nevztahuje.

"Evropská norma platí pouze pro jednopodlažní dálkové a linkové autobusy," uvedl Petr Pavlata z Ústavu pro výzkum motorových vozidel, který se bezpečnostními zkouškami autobusů dlouhodobě zabývá.

Karoserie horní patro nechrání
Cestující v horním patře poschoďového autobusu tak musí počítat s tím, že pokud se autobus převrátí přes střechu, karoserie je nijak neochrání.

"Historicky se ukázalo, že nejslabší místo každého autobusu je tam, kde se okenní sloupky napojují k bočním stěnám. Při havárii vznikají v těchto místech takzvané plastické klouby, ve kterých se karoserie nepředvídatelně deformuje. Střecha je u autobusu mnohem citlivější místo než například u osobních automobilů," upozorňuje Pavlata.

Právě kvůli těmto nebezpečným deformacím začali na počátku devadesátých let britští a maďarští technici připravovat nové zkoušky, které měly zvýšit bezpečnost cestujících při převrácení autobusu na střechu.

"Do roku 1996, než se k nové normě přihlásila Česká republika, nesplňoval podmínky odolnosti vůči převrácení ani jeden z autobusů, které u nás jezdily," říká Pavlata.

V současné době splňují normu EHK 66 například jednopodlažní autobusy Karosa. Poschoďové autobusy, stejně jako vozy používané v městské hromadné dopravě, se ale tomuto předpisu podřizovat nemusí.

Zatímco pasažéři v nových autobusech tak mají jistotu, že například po pádu autobusu z téměř metrové výšky na střechu (což jsou parametry předepsané bezpečnostní zkoušky) jim zůstane uvnitř vozu dostatek místa pro přežití, cestující v poschoďových autobusech se na nic takového spolehnout nemohou.

DÁLE ČTĚTE

Vyšetřování
Znalce kvůli autobusu vyslýchá policie

Příčiny nehody
Šéf cestovky: Autobus byl v pořádku

Svědectví pasažérky
Auta ani nezastavila

Zmatek v nemocnicích
Příbuzní hledali živé i zemřelé

Svědectví záchranáře
Nehoda otřásla i otrlými lékaři

O silnici
Autobus havaroval na nepřehledném úseku

Přehled
Nehody autobusů od roku 1990

Fotogalerie
Záběry z místa nehody

Na českých silnicích jezdí okolo padesáti stejných typů
Patrový Neoplan, který v sobotu havaroval na Českokrumlovsku, byl starší model N122, který se vyráběl na počátku devadesátých let. Podle obchodníků s autobusy jezdí podobných Neoplanů na českých silnicích na padesát.

S poschoďovými autobusy jezdí zpravidla cestovní kanceláře, které potřebují najednou přepravit větší počet cestujících.

Oproti běžným linkový autobusům, které jsou konstruovány pro necelou padesátku pasažérů, se do patrového autobusu vejde přes sedmdesát cestujících.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.