Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tak blízko ničemu... Let MH370 hledají na samém konci světa

  18:31aktualizováno  18:31
Jižní Indický oceán: jedno z nejodlehlejších a nejvíc nehostinných míst světa, jemuž vládnou kruté větry, bičující ničím nerušenou vodní plochu. Přesně tam, tisíce kilometrů od jakékoli pevniny, s největší pravděpodobností skončil tajemstvím opředený let MH370. Slovy australského premiéra Tonyho Abbotta "tak blízko ničemu, jak jen to je možné".

Posádka australského pátracího letounu během hledání trosek zmizelého letu MH370 | foto: Reuters

Ať už stroj malajsijských aerolinek 8. března odklonil ze své vytyčené trasy mezi Kuala Lumpur a Pekingem kdokoli nebo cokoli, jisté je jediné: na odlehlejší místo naší planety jej jen stěží mohl nasměrovat.

Let MH370 skončil téměř s jistotou v jižní části Indického oceánu. V obrovské vodní ploše, která by s přehledem pohltila celé kontinenty, se jeví pátrání po šedesátimetrovém Boeingu, či spíše po tom, co z něj zbylo, i v 21. století skoro jako nadlidský úkol. Tváří v tvář jedněm z nejnebezpečnějších vod světa, jsou i dnešní záchranné týmy, vybavené nejmodernější technikou, bezmocné.

Daleko od běžných lodních tras, vně leteckých koridorů, pátrají už několik dní lodě i letadla bezvýsledně po 239 lidech, zatímco desítky jejich příbuzných čekají v pekingském hotelu na jakoukoli zprávu, která by s jistotou potvrdila osud jejich blízkých. Zatím bezvýsledně. Týmy z víc než dvou desítek zemí dosud ani jednou nedosáhly trosek roztroušených po hladině oceánu, jež celému světu ukázaly z oběžné dráhy satelity.

"Nehledáme jehlu v kupce sena. Stále ještě hledáme, kde vůbec ta kupka je," nechal se podle agentury AP slyšet náměstek australského ministra obrany Mark Binskin, když vyrazil do západoaustralské metropole Perth.

Právě odtud, víc jak 2 500 kilometrů od oblasti, na níž satelity ukázaly jako na místo dopadu, vzlétají znovu a znovu pátrací letouny vstříc nekonečným masám vody s nadějí, že na hladině tentokrát něco zahlédnou. Cokoliv.

S výjimkou posádek pár rybářských lodí jsou vody jižní části Indického oceánu zcela liduprázdné. Směrem na západ dělí Perth od nejbližší pevniny, Kerguelenových ostrovů, tisíce kilometrů ničím nerušené tmavé modři, davájící tušit obrovské hloubky jedné z nejméně probádaných oblastí světa. 

Nicméně stranou toho, že místo pravděpodobného dopadu stroje dělí od nejbližší pevniny dlouhé hodiny letu, komplikuje pátrání navíc jedno z nejtvrdších podnebí vůbec. Otevřené moře s železnou pravidelností bičují mohutné bouře a díky absenci jakékoli pevniny mohou obrovské vodní masy v těchto zeměpisných šířkách proudit silou větší než kdekoli jinde na naší planetě. Odvolat pátrání v těchto končinách tak musela i loď australského námořnictva nebo čínský ledoborec.

Ne nadarmo se námořníci raději těmto oblastem vyhýbají. Kromě malajsijského letadla pohřbily hluboké příkopy jižního Indického oceánu nejednoho mořeplavce dychtícího po zámořských objevech ve jménu tehdejších impérií.

Po čem však dychtili piloti letu MH370, když si stroj razil cestu silnými větry nasměrován kamsi na jih k Antarktidě, tisíce kilometrů od své původní trasy, možná už navždy zůstane tajemstvím.

Podívejte se, jak vypadá pátrání nad mořem:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.