Největší propad nastal v přírodovědě, kde byly výsledky českých žáků průměrné, zatímco v roce 2012 byly nad průměrem zúčastněných zemí. V matematické gramotnosti byli čeští žáci průměrní, ve čtenářské gramotnosti mírně podprůměrní.
Do srovnání, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se loni zapojilo 72 zemí. V Česku se ho zúčastnilo přes šest a půl tisíce patnáctiletých žáků ze 345 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnáziích a prvních ročníků středních škol. Nejlepších výsledků ve všech třech gramotnostech dosáhli žáci v Singapuru.
„Srovnání se koná každé tři roky. V Česku je trend kontinuálně se zhoršujících výsledků,“ uvedl Zatloukal. Náměstek ministryně školství Stanislav Štech doplnil, že jednotlivá zhoršení jsou různě statisticky významná. Například u čtenářské gramotnosti jde spíše o stagnaci. Zhoršení u matematické gramotnosti označil za statisticky nevýznamné. „Není důvod k nějakému alarmismu, ale to neznamená, že si nemáme vzít z výsledků poučení,“ řekl.
Poslední ročník se zaměřil hlavně na přírodovědnou gramotnost. Ve srovnání s rokem 2006, kdy byla naposledy přírodovědná gramotnost prioritou, se zvýšil podíl žáků s nejhorší úrovní znalostí. „Ta skupina se zvětšuje na všech druzích škol včetně víceletých gymnázií. To jsou žáci, u kterých je možné očekávat problémy při uplatnění,“ řekl Zatloukal.
Průměrně ani druhé ze šesti úrovní nedosáhl každý pátý žák, uvedl Zatloukal. Zatímco na víceletých a čtyřletých gymnáziích jich byl zlomek, na středních odborných učilištích to byl každý druhý. V roce 2006 prokázala nedostatečné znalosti asi třetina učňů.
Míra znalostí se liší i podle regionů. V Ústeckém a Karlovarském kraji byla na nejhorší úrovni více než třetina žáků.
Štech považuje za nezbytné provést důkladnější analýzu. „Klíčové je, abychom ty výsledky dokázali provázat jako výzvy a inspirace pro další výzkum,“ poznamenal. Poukázal na to, že vzhledem k podmínkám, v nichž čeští učitelé pracují, byly výsledky českých žáků ještě velmi dobré.
Zlepšení by podle něj mohlo pomoci zvýšení rozpočtu školství včetně platů učitelů, lepší metodická a didaktická podpora učitelů, systematický profesní rozvoj pedagogů a zvýšení hodinových dotací nebo dělení tříd na skupiny pro klíčové předměty. To jsou kroky, o které se současné vedení ministerstva snaží také reformou financování škol nebo kariérním řádem pro učitele, doplnil.
