Do 30. března, kdy byl výběr přihlášek ukončen, se příslušná poštovní schránka naplnila 38 jmény.
Volební výbor z nich vybral patnáct jmen a jedno náhradní. Mezi těmi, kdo postupují do dalšího výběru, je například dramatik Milan Uhde, spisovatel Josef Mlejnek nebo herec Michal Pavlata.
Výjimkou však nejsou ani jména, která mají co do činění s politikou. Ať už jde o Jitku Kupčovou či Miloslava Kučeru.
"Výbor ještě zvolil náhradnici Zdeňku Hůlovou, protože jeden z kandidátů, Erik Černý, dosud nedodal lustrační osvědčení a výpis z rejstříku trestů. Pokud tak včas neučiní, pak se o místo radního nemůže ucházet," řekl iDNES.cz tajemník volebního výboru Vladislav Žák.
Z "patnáctky" pak budou poslanci volit pětici nových radních na své aktuální schůzi. Ta ovšem bude trvat ještě dva týdny, takže vůbec není jasné, odkdy v radě zasednou.
Patnáct uchazečů o funkci radního ČTMilan Bouška, bývalý šéfredaktor publicistiky ČT, Lubomír Brožek, spisovatel a publicista, Jaromír Císař, bývalý ministr pro místní rozvoj, Erik Černý, dramatik, Josef Jařab, pedagog Univerzity Palackého v Olomouci, Miloslav Kučera, bývalý poslanec za ČSSD, Jitka Kupčová, bývalá místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za ČSSD, Daniel Kvasnička, evangelický duchovní, Pavel Kyncl, ředitel Konzervatoře v Brně, Dana Makrlíková, mluvčí Českého telekomunikačního úřadu, Radek Mezulánik, šéf občanského sdružení Hermes, Josef Mlejnek, básník, kritik a novinář, Michal Pavlata, herec, Jiří Presl, radní ČT, uchází se o funkci znovu, Milan Uhde, spisovatel, dramatik a bývalý předseda Poslanecké sněmovny náhradník: Zdeňka Hůlová, radní ČT, uchází se o funkci znovu |
Výběr kandidátů má i kritiky
Hlavní argumenty kritiků výběru shrnuje mediální teoretik Tomáš Trampota z pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Způsob výběru není ideální. Jde o poměrně málo transparentní proces, ve kterém se radní stávají vazaly politických stran," soudí Trampota.
"Více než odbornost uchazečů je důležitý jejich dobrý vztah k politické straně a její pozice v Poslanecké sněmovně, která má na rozhodnutí do velké míry monopol," tvrdí.
Za ideální stav považuje Velkou Británii a tamní veřejnoprávní BBC. Jejím regulačním orgánem je tzv. BBC Trust.
"Výběr dvanácti radních probíhá složitou procedurou. Poté, co je místo v regulačním orgánu inzerováno, zájemci podstoupí pohovor před komisí, kterou vede zástupce ministerstva kultury, médií a sportu. V komisi sedí také nezávislý poradce a ředitel BBC," vysvětluje Trampota první kolo britského systému.
Ve druhém kole pak rozhodnutí komise schvaluje úřad vlády, premiér a dokonce i královna.
Podle Trampoty by českému mediálnímu systému pomohlo rozložení pravomoci při schvalování radních na další nepolitické instituce. Zejména na profesní, kulturní a vzdělávací organizace. "Ale také zapojení politických institucí. Senátu a prezidenta," doplnil.
Zákon o České televizi získal současnou podobu díky novele, kterou přijali poslanci po velké stávce na Kavčích horách v roce 2000. Z dříve devítičlenné rady se stal patnáctičlenný orgán, kterému poslanci obměňují třetinu jeho členů vždy po dvou letech.
Stejná novelizace však poslancům dává právo odvolat nejen celou Radu ČT, ale také její jednotlivé členy. "Politický monopol na sestavu radních je potenciálním monopolem na podobu a směrování České televize," vidí současnou situaci Tomáš Trampota.
