Do čela strany se začali hlásit kandidáti na předsednický post, kteří straně chtěli dát jiný směr. To zabralo nejen na odvrácené pravicové voliče, kteří ve vidině změny dali v komunálních volbách ODS znovu svůj hlas, ale i ve volbách senátních, kde pravicová strana rovněž zvítězila.
Jen se rozdaly karty, vše se začíná radikálně měnit. Předseda ODS prosazuje opět své já do televizních obrazovek, místopředsedové nenápadně vydávají prohlášení, že proti předsedovi kandidovat nebudou. Svou kandidaturu stahuje i Tošenovský za sypání si popela na hlavu, že nechce rozdělovat stranu, když není po vůli Klausovi. Jako by byl překvapen, že nebyl vítán. Kdo by také byl , když narušuje svým rozhodnutím zaběhlý rituál a ohrožuje
pozice těch, kteří se dosud ve vlaku pravicové politiky řízeným předsedou pohodlně vezli.
Celé to dění po volbách vzbuzuje ve voličích myšlenku, že pro získání preferencí si s nimi stratégové ODS zahráli předvolební maňáskové divadlo. Podezření by umocnil i prosincový kongres, který by se náhodně odložil do jarních měsíců, kde by byl po eventuální neúspěšné volbě prezidenta opět zvolen Václav Klaus, nebo by v prosinci byla odložena volba předsedy, jak naznačil Tošenovský v MF. Takové hry, kdy by se voliči cítili podvedeni, nepromíjí.
Václav Klaus se tak dostal do patové situace, kdy ohlášením , že již nebude na kongresu kandidovat na předsedu, by vše ostatní byl podvod na voličích a post prezidenta se při současném volebním systému vzdaluje. Je tedy na čase, aby se přihlásil jiný nástupce, který na rovinu postaví svou kandidaturu a nebude se ptát ustrašeně pana předsedy:,, Co myslíte pane předsedo, mohu?" Václav Klaus jistě bude držet slovo, předsednický post přenechá novým kandidátům. Svým zásadovým postojem může pouze mnoho získat do budoucna.
- pondělí 11. listopadu 2002