Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Flashkou proti režimu. Severokorejci hledají cestu k zakázaným filmům

  21:00aktualizováno  21:00
Zahraniční filmy a seriály lákají mladé Severokorejce natolik, že jsou kvůli nim ochotní riskovat i život. K šíření kapitalistické kultury, které se místní úřady snaží tvrdě potírat, poslední dobou slouží zejména flash disky a paměťové karty. Když přijde nečekaná kontrola, dají se rychle schovat.

Propagandistické vysílání Korejské centrální televize místní mládež nebaví. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Tak patnáctiletí, šestnáctiletí výrostci nosí tyhle věci na flash discích. Podívají se na ně, zkopírují si je a předají dál," popsal zpravodajům serveru DailyNK asi čtyřicetiletý Severokorejec z provincie Jižní Hwanghe.

"Samozřejmě je učí, že to nemají dělat, ale děti jsou zvídavé a vždycky si nějakou cestu najdou. Když jim někdo řekne, že se na jihokorejské filmy nemají dívat, chtějí je vidět ještě víc," dodal.

Zakázané filmy, seriály a hudba proudí do uzavřené totalitní země už dlouhá léta. Dříve oblíbené videokazety postupně nahradily DVD disky, technologický pokrok a stále častější přepadové kontroly si však vyžádaly další změnu.

Čím menší médium, tím lépe se dá schovat

V okamžiku, kdy agenti tajné služby vyrazí dveře a ženou se k televizi, není na vysunutí a následné ukrytí kazety příliš mnoho času. Flash disk ovšem stačí jednoduše odpojit, je navíc poměrně skladný a dobře se schovává.

Na kolik přijde flash disk

Ceny USB pamětí podle místních začínají v KLDR u částky 70 tisíc wonů, s kapacitou však roste i cena a kvalitnější média mohou vyjít až dvakrát dráž.

Ti šťastnější ze Severokorejců, mezi něž patří třeba policisté, vojáci nebo zaměstnanci ve zbrojním průmyslu, si přitom podle serveru NKnews přijdou v průměru na tři tisíce wonů měsíčně.

Méně šťastní, kterých je v KLDR většina, nemají ani to. Jedná se ovšem o oficiální čísla, která vzhledem k přídělovému systému potravin, rozvinuté šedé ekonomice a černému trhu o skutečném bohatství Severokorejců mnoho nevypovídá.

Washingtonští analytici odhadují, že průměrný dělník si měsíčně přijde zhruba na 25 dolarů, tedy asi 500 korun (v částce je zahrnuta oficiální mzda i ilegální nezdaněný příjem).

Technické vymoženosti a s nimi spojený přístup k digitálnímu kontrabandu se samozřejmě ani zdaleka netýkají každého Severokorejce.

Lidé, s nimiž novináři mluvili, se shodují, že jde o výsadu zámožnějších a politicky privilegovanějších obyvatel. Nové díly zakázaných seriálů si tak užívají zejména potomci členů vládnoucí strany.

Mládež proti mládeži

Navzdory vyšší životní úrovni a větším možnostem si mladí severokorejští rebelové sledováním zahraniční kulturní produkce zahrávají se životem.

Například v listopadu 2013 přišla jihokorejská média se zjištěním, že úřady nechaly veřejně popravit 80 lidí, z velké části právě za sledování zakázaných filmů. Deník South China Morning Post informoval, že například jednu z popravčích čet v přístavním městě Wonsan sledovalo v akci až 10 tisíc lidí. Režim je kvůli tomu shromáždil na místním sportovním stadionu (více o popravách čtěte zde).

Mladí lidé navíc nejsou pouze v řadách rebelujících fanoušků zahraniční kinematografie. V komandech, která nelegální obchod s filmy a seriály potírají, zaměstnává pchjongjangské Ministerstvo lidové bezpečnosti jejich vrstevníky.

Čerství absolventi středních škol se v rámci tajemné "Skupiny 109" zaměřují právě na hledání podezřelých paměťových médií, líčí čtyřicátník z Jižního Hwanghe. "Skupina 927" je pak dle jeho slov na stopě těm, kdo s nahrávkami nebo přehrávači obchodují a dopouštějí se tak protistátní činnosti.

Autor:


Témata: KLDR, poprava




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.