John Sheardown na sklonku svého života trpěl Alzheimerovou chorobou a rakovinou tlustého střeva i prostaty. "Byl to velmi pokorný muž a skutečný kanadský hrdina," řekl televizi CNN jeho syn Robin Sheardown, který o otcově smrti informoval.
Jako na hrdinu na něj nahlíželi i Američané. Sehrál totiž klíčovou roli během pohnutých dní po Islámské revoluci v roce 1979. Dav radikálních studentů s pomocí milic 4. listopadu toho roku obsadil v Teheránu ambasádu Spojených států a 444 dní držel jako rukojmí pět desítek Američanů.
Jejich čin ukončil diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi a ty dosud nebyly obnoveny. Íránci den obsazení ambasády každoročně oslavují. Během napadení ambasády se šesti americkým diplomatům podařilo vyhnout íránskému zajetí.
John Sheardown na archivním snímku, který zveřejnila na svém webu televizní stanice CBC (1. ledna 2013)
Tehdy vstoupili na scénu Kanaďané, konkrétně někdejší velvyslanec země javorového listu Ken Taylor a John Sheardown, který na zastupitelském úřadu pracoval jako imigrační úředník.
Šestici Američanů ukryli ve svých domovech a navzdory nebezpečí, že je odhalí Íránci, je schovávali až do ledna roku 1980, kdy je s pomocí falešných kanadských pasů dostali ze země. Šest diplomatů při opouštění Íránu předstíralo, že jsou hollywoodští filmaři hledající lokace pro natáčení.
Jejich akce, na které se podílela i americká tajná služba CIA, vzešla později ve známost pod pojmem "Kanadský žert". Loni o ní vznikl i film jménem Argo, jenž byl volně inspirován dramatickými událostmi. Snímek nicméně přispění Johna Sheardowna vynechal, upozornila CNN.
Bývalý kanadský úředník se ale ocenění dočkal na jiných frontách, například v kanadském městě Windsor mu věnovali celý den. Den Johna Sheardowna si Kanaďané od loňského roku budou připomínat vždy 10. listopadu. To je totiž datum, kdy se pět z šesti Američanů schovali ve Sheardownově íránské rezidenci.
John Sheardown po sobě zanechal manželku, dvě děti, šest vnuků a deset pravnuků. Podle radních jeho rodného města Windsor během druhé světové války bojoval jako pilot proti nacistům, jeho letoun byl přitom sestřelen. Po válce pracoval jako imigrační úředník a pro ministerstvo zahraničí.
