Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gaza: válečná zóna, na niž si dělal zálusk už Napoleon či Britové

  15:14aktualizováno  15:14
Jednačtyřicet kilometrů dlouhý pás na pobřeží Středozemního moře o maximální šířce dvanácti kilometrů, vtěsnaný mezi Izrael a Egypt. To je Gaza - území, na němž se tísní skoro dva miliony lidí a tvoří tak jedno z nejhustěji osídlených míst na naší planetě. Místo, o něž se od nepaměti vedly války.

Dnešní území Pásma Gazy bylo kvůli své strategické poloze na pomezí Evropy, Asie a severní Afriky předmětem zájmu různých sil už od starověku. Od obchodníků přes vojevůdce. Spletité mocenské zájmy po staletí utvářely jeho nynější podobu a pohnutý osud jeho obyvatel. Ovládnout jej toužil Ramesse II., Alexandr Veliký i Napoleon.

Hamas vs. Izrael

Velkolepé tažení posledního z jmenovaných zasadilo bolestivou ránu v té době se již drolící osmanské říši. O svou čtyři staletí trvající dominanci nad územím ovšem přišlo osmanské impérium teprve s koncem první světové války. Pomyslné žezlo nad dnešní Gazou Turci předali v roce 1919 Britům, jedné z vítězných mocností.

Právě za britské mandátní správy započalo rozsáhlé přistěhovalectví židovského obyvatelstva. Tisíce židů odcházely na Blízký východ s vidinou návratu do své zaslíbené země.

Vlastního státu se ale Izraelci dočkali teprve po třech desetiletích. Třech desetiletích a šesti milionech životů, které vyhasly rukou nacistů.

Gaza pod správou Káhiry

Masový příliv židů po druhé světové válce a rozdělení britské mandátní Palestiny na dva státy, židovský a arabský, vyústilo v roce 1948 v první arabsko-izraelskou válku. Pouhý den po vyhlášení nezávislosti státu Izrael jej napadla pětice arabských států.

Výsledkem bojů byl o rok později exodus statisíců arabských obyvatel a přidělení Pásma Gazy bezmála na dalších dvacet let pod vládu Egypta a území Západního břehu pod správu Jordánska. V Gaze v průběhu let hledaly nový domov tisíce Arabů. V nově vzniklém židovském státě pro ně už nebylo místo. První arabsko-izraelská válka také přinesla rozdělení starobylého Jeruzaléma na dvě části navzdory plánu OSN na jeho deklarování mezinárodním územím. 

V Gaze ustaly boje. Humanitární příměří však trvalo jen hodinu

Správu tehdejšího egyptského vojenského režimu nad Gazou utnula až v roce 1967 další válka, tentokrát ta, která vešla do historie jako šestidenní. Rozpoutal ji tehdejší egyptský vůdce Gamál an-Násir. Místo územních zisků se ale dočkal bolestného klepnutí přes prsty v podobě ztráty Sinajského poloostrova. Spolu s ním si židovský stát přisvojil i Gazu a Západní břeh. Těch se ovšem na rozdíl od Sinaje odmítal vzdát na další bezmála tři desetiletí.

Mapka pásma Gazy

Vzestup Hamasu

Přelom 80. a 90. let přinesl první opravdu masivní revoltu obyvatel Gazy, takzvanou první intifádu a spolu s ní první kroky k částečné autonomii. V té době se také zrodilo dnes tolik obávané hnutí Hamas. S tím, jak rostla nespokojenost Arabů se zacházením ze strany židovského státu, získával Hamas na popularitě - dokonce natolik, že už v roce 1993 hrál jeho postoj a ochota akceptovat nastavené podmínky rozhodující roli při mírových jednáních v Oslu. Výměnou za zastavení násilí a teroru se palestinské straně podařilo získat příslib dočasné a částečné autonomie na území Pásma Gazy a Západního břehu.

Zbraně bojovníků Hamasu ale nikdy doopravdy neutichly a ani Izrael svým slibům nedostál. O sedm let později tak přišla na řadu další intifáda, s níž strmě narostl počet obětí letitého konfliktu na obou stranách. Veškeré pokusy o kompromis krachovaly na stále se opakující násilných útocích Hamasu a silné nevoli Izraele vyklidit židovské osady na území Gazy a Západního břehu a stáhnout odtud své vojáky. Vyjednávání o míru i statusu Palestinské autonomie tak byla na několik dalších let zmrazena. Neblaze se na tom podepsala mimo jiné smrt palestinského vůdce Jásira Arafata během hospitalizaci ve Francii, kterou dává část veřejnosti v arabských zemích za vinu Izraeli.

Zásadní zlom ve stagnujícím mírovém procesu přinesla až iniciativa tehdejšího izraelského premiéra Ariela Šarona. V půlce roku 2004 izraelská vláda pod tlakem sílícího Hamasu schválila plán na kompletní stažení izraelských vojáků i civilistů z Gazy. Ti z osadníků, kteří odmítli uposlechnout i navzdory kompenzaci poskytnuté vládou, byli o rok později nekompromisně ze svých domovů přesídleni během několika málo dní.

Hamas vs. Fatah

To, že Gaza patří již jen Palestincům, definitivně stvrdilo vítězství Hamasu v parlamentních volbách počátkem roku 2006 -  k velkým obavám židovského státu a nejen jej. Vládu Hamasu tou dobou odmítlo uznat také mezinárodní společenství s poukazem na to, že se palestinské hnutí nechce vzdát násilí ani výzev ke zničení Izraele.

Volby v roce 2006 ovšem byly zásadní ještě z jednoho důvodu - rozkmotřily totiž Hamas s konkurenčním a umírněnějším Fatahem, což vedlo k otevřeným bojům mezi jejich stoupenci. Nakonec byl Fatah donucen se z Gazy stáhnout a zachovat si vliv pouze na Západním břehu. Obě hnutí se o smír několikrát pokoušela. Nejdále k němu nakročila ale teprve letos, když ohlásila vznik vlády národní jednoty (více o tom zde). 

Fotogalerie

Volební triumf Hamasu nicméně přinesl Gaze tvrdou odvetu v podobě kontroverzní blokády ve snaze hnutí ekonomicky i politicky oslabit. Pro Hamas však izraelská blokáda zafungovala jako pobídka k dalším útokům a odstartovala vlnu násilí, která si vyžádala stovky obětí - až na několik výjimek v drtivé většině na straně Palestinců. 

Scénář raketových útoků Hamasu a odvetných akcí izraelské armády se od té doby několikrát opakoval. Naposledy mezi roky 2011 a 2012. Boje se znovu ve velkém rozhořely letos v červenci v reakci na smrt izraelských studentů a následnou vraždu palestinského mladíka.

Tvrdý život v Gaze: 65 se nedožijí ani 3 procenta lidí

Víc než 60 válečných let s Izraelem se na obyvatelstvu Gazy drtivě podepsalo. Stovky tisíc Palestinců žijících v uzounkém pásu na pobřeží Středozemního moře se potýkají s chudobou. Podle Světové banky jich na, nebo pod hranicí chudoby žije bezmála 40 procent.

Stejně znepokojující číslo platí také o nezaměstnanosti. Počet obyvatel Gazy přitom neustále narůstá díky relativně vysokému přirozenému přírůstku - odhady pro rok 2014 hovoří o čísle 2,83. Přes 40 procent populace v Gaze tak nyní představují děti do 14 let. O tom, jak tvrdý život v Gaze je, svědčí i to, že víc než 65 let se dožijí pouze necelá tři procenta jejích obyvatel.

Drtivá většina lidí v Gaze se denně potýká s nedostatkem vody, jídla i léků. Humanitární organizace i OSN opakovaně varují před kritickou situací, jíž Gaza nemůže čelit bez vnější pomoci. Pásmo je zcela ekonomicky závislé na Izraeli. Každé rozhodnutí neprodyšně uzavřít hranice přináší těžkou ránu nikoliv ozbrojencům z Hamasu, ale v prvé řadě hlavně civilnímu obyvatelstvu. Navzdory snahám izraelské vlády se totiž zbraně do Gazy dostávají dál, zejména spletitou sítí pašeráckých tunelů pod hranicí s Egyptem.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Pláž u kyperského letoviska Ayia Napa.
Na Kypru se u pláže poblíž letoviska Ayia Napa utopila Češka

Kyperská pobřežní hlídka nalezla v pondělí odpoledne v moři u letoviska Ayia Napa bezvládné tělo české turistky. Informoval o tom kyperský web CyprusMail s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.