"Je to zřejmě skutečně hlas Saddáma Husajna," potvrdil agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z americké zpravodajské služby CIA, který se odvolával na dokončenou analýzu záznamu.
Nahrávku odvysílala 1. září katarská satelitní televize Al-Džazíra. Hlas připisovaný Saddámovi odmítl, že by atentát v Nadžáfu způsobil on nebo jeho stoupenci.
"Mnozí z vás možná slyšeli syčení hadů, posluhovačů okupantů, kteří nás bez jakýchkoli důkazů obvinili z Hakímovy vraždy," znělo na audionahrávce.
Irácká policie oznámila, že do hrůzného pátečního útoku na mešitu imáma Alího, který si vyžádal nejméně 83 mrtvých, je zapletena teroristická organizace Al-Kajda. - více zde
Atentát prověří FBI
Útok na mešitu v iráckém Nadžáfu bude vyšetřovat FBI. Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování prozkoumají důkazy, například vzorky trhavin. Podezřelé prověří podle svých databází teroristických skupin.
Američané už vyšetřují srpnové útoky před jordánskou ambasádou a sídlem OSN v Bagdádu.
Bezpečnostní síly zadržely podle AFP ve městě Kúfa po dvou Iráčanech a Jemencích, kteří jeli v autech se sedadly naplněnými výbušninou.
"Všimli jsme si, že mají nové potahy a jsou nakřivo. To v nás vzbudilo podezření. Sedadla jsme prohledali a našli v nich bomby," uvedl policista, který si nepřál být jmenován. Duchovní varovali, že radikálové chystají nový útok.
Irák o víkendu vřel
Přes 300 tisíc demonstrantů, kteří se do Nadžáfu sjeli na poslední rozloučení s umírněným ajatolláhem Muhammadem Hakímem, který rovněž zahynul při útoku, spílalo Spojeným státům, bývalému Saddámovu režimu i Izraeli.
Menší demonstrace byly i v dalších iráckých městech.
Irácká policie mezitím zatkla nejméně devatenáct podezřelých. Podle agentury AP se všichni přiznali, že jsou napojeni na Al-Kajdu. Podle vyšetřovatelů je mezi nimi šest Palestinců s jordánskými pasy, dva Kuvajťané a dva občané Saúdské Arábie.
Cizinci patří k vahhábovskému hnutí sunnitské větve islámu, k němuž se hlásí i Usáma bin Ládin a který netoleruje ostatní sunnity ani šíity. Někteří ze zatčených se podle policie k činu doznali a označili i další pomahače.
Atentátníci se údajně rovněž chystali zabít i další politické a náboženské vůdce a chtěli také zaútočit na důležité součásti irácké infrastruktury, jako jsou elektrárny, vodárny a ropovody.
Podezřelí jsou Saddámovci a Al-Kajda
K útoku v jedné z nejposvátnějších šíitských lokalit došlo v období prudkého boje o moc mezi jednotlivými šíitskými frakcemi. Přesto si většina analytiků myslí, že útočníci vyšli z prostředí mimo šíitskou komunitu, která v Iráku představuje většinu obyvatel.
Ani samotní šíité si nedovedou představit, že by si někdo z jejich řad - jakkoli rozhněvaný - dovolil zaútočit na svaté místo, které ukrývá hrob samotného imáma Alího, zetě proroka Mohameda.
Někteří pozorovatelé soudí, že v Iráku mohlo dojít k vytvoření účelového spojenectví mezi stoupenci bývalého režimu Saddáma Husajna a islámskými teroristy, kteří mají vazby na Al-Kajdu.
Obě skupiny totiž sledují stejné cíle - destabilizovat zemi, udržet ji v chaotickém stavu a vyvolat u obyvatel nenávist proti Američanům a jejich místním pomahačům.
Americké úřady už delší dobu upozorňovaly, že do Iráku pronikají zahraniční bojovníci džihádu především ze Saúdské Arábie, Sýrie a Íránu.
Explozi v Nadžáfu podle místních úřadů způsobilo 700 kilogramů výbušniny nastražené v automobilu. Nálož byla údajně stejného typu jako ta, která byla nedávno použita při útoku na ústředí OSN v Bagdádu.
Analytici se shodují, že událost může podstatně zkomplikovat mezinárodní úsilí o stabilizaci a demokratizaci Iráku. Pro Američany je klíčové získat si důvěru šíitské komunity, k níž se hlásí šedesát procent Iráčanů. Ta nyní byla zásadně otřesena.
První trpké ovoce bylo sklizeno, kdy šíitský imám Muhammad Bahr Ulúm oznámil, že ruší svou účast v prozatímní vládní radě zřízené v polovině července.
Stal se vůbec prvním činitelem, který pětadvacetičlennou radu opustil. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že americko-britská koalice nemá zájem na zajištění bezpečnosti pro šíitské hodnostáře a nechrání ani šíitská posvátná místa.
Páteční útok také urychlil rozhodnutí, aby co nejdříve vznikly irácké polovojenské jednotky, které by se staraly o bezpečnost v zemi.
 Přes 300 tisíc demonstrantů, kteří se do Nadžafu sjeli z celé země na poslední rozloučení s umírněným ajatolláhem Muhammadem Hakímem, který rovněž zahynul při útoku, spílalo střídavě Spojeným státům, bývalému Saddámovu režimu i Izraeli. Menší demonstrace byly i v dalších iráckých městech, 31. srpna 2003. |
 Přes 300 tisíc demonstrantů, kteří se do Nadžafu sjeli z celé země na poslední rozloučení s umírněným ajatolláhem Muhammadem Hakímem, který rovněž zahynul při útoku, spílalo střídavě Spojeným státům, bývalému Saddámovu režimu i Izraeli. Menší demonstrace byly i v dalších iráckých městech, 31. srpna 2003. |
