Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Relativizujete své zločiny, řekl Herman. Podlézáte Němcům, namítl Filip

  12:08aktualizováno  12:08
Komunistická strana relativizuje zločiny minulého režimu, pustil se v pořadu Partie ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) do svého oponenta předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Ten mu zase vyčetl jeho účast na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu.

Pietní vzpomínka k 75. výročí vyhlazení Lidic, které se účastnil například ministr kultury Daniel Herman (10. června 2017). | foto: ČTK

„Už nikdy se nesmí opakovat vyhánění lidí z jejich domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu,“ prohlásil český vicepremiér Pavel Bělobrádek na počátku června na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu, kterého se účastnil spolu s ministrem Hermanem. Řekl také, že se nepřijel omlouvat ani usmiřovat a že přijel na návštěvu k sousedům (více jsme psali zde).

„Krajanské sdružení je spolek i podle českého zákona a nevím, co tam dělají členové české vlády. Ať se s nimi setkávají české spolky jako klub českého pohraničí a ne ministři, to by mělo smysl. Takhle to je rozměr, že KDU-ČSL podlézá krajanskému sdružení sudetoněmeckého landsmanšaftu,“ vytkl šéf komunistů Filip.

„Máme krásný doklad dvou politických pohledů. KDU-ČSL je křesťansko demokratická strana staví na tom, co sbližuje. Německu se podařilo vyrovnat s velmi temnou minulostí nacionálního socialismu a mnohokrát zaznělo od bavorských politiků odsouzení zločinů nacismu,“ reagoval Herman a dodal: „Nemůžu přijmout, že by to zpochybňovalo suverenitu země.“

Rozdílný pohled dvou politiků se prolínal celým pořadem Partie na televizi Prima, například v otázce Klubu českého pohraničí, který se zastává komunistického režimu i tehdejší ostré ochrany státní hranice. „Je to demokratický spolek fungující podle zákonů České republiky. Za co by se čeští pohraničníci měli omlouvat? Má se klub, který zahrnuje české občany, kteří neměli nic společného s pohraniční stráží, omlouvat? “ reagoval Filip na otázku moderátorky.

„Komunistická strana relativizuje zločiny. Proto zákon 197 z roku 1993 o protiprávnosti komunistického režimu je důležitý. Obklopili území dráty a na hranicích zemřely stovky lidí. Je paradoxní, že komunisté uvěznili důstojníky československé armády spolu s nacisty. Komunisté se dopouštěli velkých zločinů a komunismus nikdy na rozdíl od nacismu odsouzen nebyl,“ vytkl ministr kultury.

Spor o Národní frontu

„Jak se chce pan Herman smířit s vlastní historií?“ oponoval Filip. „O vás každý ví, že jste byli součást Národní fronty. Stali jste se antikomunisty a na tom teď stavíte svou politiku,“ upozornil.

„Je pravda, že jsme byli součást Národní fronty, ale my jsme se s tím vyrovnali. Křesťanská demokracie vychází z učení tolerance. Komunistická strana vychází z mezitřídní nenávisti a revoluce,“ prohlásil Herman.

Bělobrádek v Bavorsku: Nejedu se omlouvat, vyhánění se nesmí opakovat

Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.

Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto okolo tří milionů Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa, na rozdíl od poválečného odsunu to ovšem bylo v rámci státního teroru praktikovaného nacistickou mocí. Velká většina obětí byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.