Paroubkovy kotrmelce aneb udělám, co lidé chtějí

Říká se v politických kuloárech takový vtip: Kdyby v průzkumu veřejného mínění vyšlo, že výrazně víc lidí fandí Spartě než Slavii, tak Jiří Paroubek začne místo do Edenu chodit na Letnou. Vtip ukazuje na charakteristickou vlastnost šestapadesátiletého pragmatika: dokonale se přizpůsobit měnícím se náladám veřejnosti.

Proč Jiří Paroubek tolik věří průzkumům? Chce hájit zájmy lidí, nebo je to jen marketing? | foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Jiří Paroubek bude zítra na sjezdu ČSSD opět zvolen šéfem strany. Dnes to vypadá, že v příštím roce si v jejím čele dojde i k vítězství ve sněmovních volbách. A znovu se stane premiérem. Co pak od něho můžeme čekat? V tom je potíž, právě kvůli změnám postojů je poněkud nečitelný.

Asi nejzřetelněji je to vidět na jeho vztahu ke komunistům. Paroubek lavíruje mezi jasnými vyjádřeními, jestli s KSČM ano, nebo ne. V této docela klíčové věci už udělal hodně názorových kotrmelců.

Rétorika v. realita

Veřejně sice říká, že bližší spolupráce nepřipadá v úvahu, dokud se strana Vojtěcha Filipa nezmění a nedistancuje od minulosti. Realita je však jiná.

Už když byl premiérem v letech 2005 a 2006 a naoko vládl v koalici s lidovci a unionisty, fakticky panoval s opozičními komunisty. S nimi jak na běžícím pásu schvaloval jeden zákon za druhým.

Po loňské únorové prezidentské volbě, kdy komunisté nevolili kandidáta ČSSD Jana Švejnara, uraženě prohlásil, že s nimi skončil. Avšak už o deset měsíců později, po triumfu v podzimních krajských volbách, svým hejtmanům doporučil raději spojení s KSČM než s ODS.

Hvězdou sjezdu ČSSD bude Klaus

čeká se, co řekne před hlasováním o nedůvěře vládě

Paroubkovo rychlé a nepřehledné manévrování v citlivé otázce má několik důvodů. Prvním je, že jeho široce rozkročená partaj se teď těší vysokým preferencím. Dokázala získat i voličské skupiny, které dříve patřily výhradně ODS. Třeba lidi mezi 30 až 44 lety nebo vysokoškoláky.

Tyto středové příznivce může spojení s rudými odradit. Zároveň si Paroubek nemůže dovolit naštvat ani skupinu skalních levicových stoupenců, z nichž mnohé přetáhl právě Vojtěchu Filipovi.

Druhým důvodem taktiky "jednou komunisté ano, podruhé ne" jsou předpovědi analytiků Lidového domu. Ti upozorňují na možnost, že do Sněmovny se příští rok dostanou jen tři partaje, sociální demokraté, občanští demokraté a komunisté.

S ODS, nebo s komunisty?

Lidovci a zelení, utápějící se ve vlastních potížích, nemusí vůbec překonat potřebnou pětiprocentní hranici. Jestliže Jiří Paroubek v létě 2010 vyhraje volby, může řešit těžkou otázku: Mám vládnout raději s pravicovou ODS, jejíž reformy jsem celou kampaň ostře kritizoval a teď je chci všechny zrušit? Nebo dvacet let po Listopadu prolomím tabu a budu tím, kdo přivede nereformované komunisty k moci?

Jeden ze slibů v takové situaci poruší. Buď ten, že zruší všechny Topolánkovy "ožebračující" reformy. Nebo ten, že komunisty přivede do vlády jen tehdy, když se distancují od své totalitní minulosti.

Únikovou možností je udělat menšinovou vládu ČSSD, komunisty do ní vůbec nebrat, jen se jimi nechat tolerovat. Tedy model, který zkouší ve Středočeském kraji Paroubkův chráněnec, hejtman David Rath. Ten si spolupráci s KSČM pochvaluje s tím, že by se mu líbila i na vládní úrovni.

Výsledkem je, že voliči jsou dokonale zmateni, vlastně nevědí, co v otázce komunistů od Paroubkovy ČSSD čekat.

Odpovědi, jak v tom všem proplouvat, hledá šéf socialistů v průzkumech veřejného mínění. Staly se jeho zálibou, ke zjištěním přistupuje skoro vědecky. Zatímco mnoho konkurenčních politiků se mu kvůli tomu posmívá, Paroubek se tím ještě chlubí.

"Řekl bych dokonce, že tím, jak to přiznává, získává politické body. Prostě v lidech vyvolává pocit, že reprezentuje jejich názory, naslouchá jim," míní politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy dělnické akademie, spřízněné s ČSSD.

Kvůli veřejnému mínění dělá Paroubek pěkné kotrmelce. Dokázal otočit pohled na americký radar i vojenskou misi v Afghánistánu. On by byl pro, ale veřejnost i většina členů strany proti. Tak se prostě přizpůsobil.

Vždyť to zatím vychází

"On se těmi průzkumy neřídí otrocky, používá je jen jako jeden z informačních zdrojů," říká hlavní analytik Lidového domu Oto Novotný. "Přirozeně se zajímá o metody marketingu. Nedělá nic jiného, než že otevřeně říká: ano, děláme průzkumy veřejného mínění a korigujeme podle nich politiku, ale ne všechny kroky," dodává.

Pragmatik Paroubek to vše dělá vědomě, účelově, a zatím se mu to vyplácí. Podle jedněch nekonzistentní populista, podle druhých obhájce obyčejných lidí.

ČSSD si přání lidí zjišťuje i tím, že objíždí krajská města a v nich dělá takzvané focus groupy. Tedy schůzky s lidmi, jichž se zástupci strany ptají na jejich postoje k nejrůznějším věcem.

Je to skoro jako ve firmě prodávající nějaké zboží, žádná jiná česká politická strana nevyužívá tolik marketingu. Jako by pro Paroubka byla forma, jak lákat voliče, důležitější než obsah, program.

Díky tomu zná detailně všechny své příznivce a ví, jak je "přivést" k volbám, čím je oslovit. Podobně se chová slovenský premiér, taktéž socialista Robert Fico, Paroubkův přítel a vzor.

"U průzkumů veřejného mínění záleží samozřejmě na míře. Je dobře, když politik reflektuje názory lidí, snaží se jim porozumět. Na straně druhé to nesmí sklouznout ke slepému nadbíhání náladám veřejnosti," míní sociolog Jan Hartl z agentury STEM.

Sklouzl už Paroubek? Ve všem ne, například neslevil ze svého euronadšení a podpory Lisabonské smlouvy, třebaže značná část jeho voličů to nechápe a je proti.

Včera nepřítel, dnes přítel

Názor dokáže předseda socialistů změnit nejen na důležitá témata, ale i na lidi. Z přítele může být rychle nepřítel, a naopak.

Když se chtěl stát premiérem a lákal k podpoře několik lidí od zelených, nemluvil o nich jako o přeběhlících, ale hezky jako o "konstruktivních poslancích". Jakmile ho pak zradili dva vlastní poslanci, Melčák s Pohankou, kteří umožnili vznik Topolánkovy vlády, rázem z nich byli "zkorumpovaní zrádci a lidské zrůdy".

Stejně tak před čtyřmi lety k smrti nesnášel tehdejšího mluvčího šéfa Unie svobody Petra Dimuna, byl to podle něho "hlavní zdroj všeho napětí". Nedávno z něj udělal šéfa marketingu v ČSSD.

Ještě jako premiér chtěl kdysi Paroubek zakazovat prezidentu Václavu Klausovi cesty do zahraničí. Nyní ho pozval jako hlavní hvězdu na svůj sjezd, aby přihlížel jeho znovuzvolení.

Anketa

Má být Paroubek znovu premiérem?

Jaroslav Klemeš, veterán, hrdina druhé světové války
Sociální demokracie by se měla dostat k vládě a vládnout. Ale nevím, jestli zrovna pan Paroubek je ta správná osoba v čele vlády. Našel bych tam i lepší lidi, například bývalého ministra financí Bohuslava Sobotku.

Blanka Říhová, mikrobioložka
Preferovala bych politiku sociální demokracie, ale nejsem si jistá, jestli tím nejlepším mužem je Jiří Paroubek. Je chytrý, o tom není pochyb, ale občas si moc fandí. Slušelo by mu, kdyby také trochu víc poslouchal. Někdy z něj je cítit arogance, která je pro mě u vládního představitele špatně přijatelná. Chybí mu pokora před těmi, kterým má vládnout

Slavomil Hubálek, psycholog
Většině populace je to jedno. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Podívejte se na průzkumy, jednotlivé strany mají skoro stejně hlasů. Je to prašť jako uhoď.

Dana Batulková, herečka
V současné situaci – tak jak to tady funguje – je to úplně jedno. Ale já to moc nesleduji. Nevím, jestli hrozí nějaké nebezpečí, stane-li se Paroubek premiérem.

Cyril Höschl, psychiatr
Spíš si myslím, že ne, ale dál to rozvádět nebudu. To, že Jiří Paroubek často mění své názory a řídí se průzkumy veřejného mínění, je notoricky známá věc. Jak se ukázalo, je to taktika, která se sociální demokracii vyplácí.

Rut Kolínská, zakladatelka mateřských center
Nevím, jestli se k tomu mám vyjadřovat. Dobrá, odpovím vám lišácky. Je potřeba provést radikální řez politikou.

Karel Hvížďala, spisovatel, novinář
Mám z toho spíše obavy, jeho styl je populistický. Vyčítá-li něco druhé straně, zapomíná na to, že se choval přednedávnem podobně. Jeho proevropské postoje jsou mi blízké. Zároveň mu ale moc nevěřím, protože pozítří je ochoten hovořit jinak. Například o radaru začala vyjednávat právě ČSSD, a když se ukázalo, že veřejné mínění je většinově proti, Paroubek obrátil.

Helena Illnerová, fyzioložka, bývalá předsedkyně AV ČR
Můžu se vyjádřit jen k jedné věci, a to je k tomu, že se domnívám, že se nemá svrhávat vláda v okamžiku, kdy máme předsednictví Evropské unii.