Jiří Paroubek přijímá gratulace po znovuzvolení předsedou.

Jiří Paroubek přijímá gratulace po znovuzvolení předsedou. | foto: Radek Miča, MF DNES

Paroubek vyhrál, ale ne příliš výrazně

  • 1102
Jiří Paroubek byl opět zvolen předsedou ČSSD. Ve volbách na stranickém sjezdu v Brně ovšem získal "jen" 60,15 procenta hlasů, což okamžitě vyvolalo debaty v kuloárech. Řada delegátů v neoficiálních rozhovorech dávala najevo, že chtěli dát Paroubkovi "přes prsty".

Je to první větší překvapení sjezdu, od kterého se toho příliš neočekává. Vládce strany Paroubek zůstává sice v čele, ale nyní už ví, že jeho vládnutí nemusí trvat dlouho.

Hlas mu totiž dalo 311 z více než pěti stovek delegátů, všichni ostatní se rozhodli ho nevolit. "Myslím, že velký vliv na výsledek měl teatrální odchod Miloše Zemana ze strany a kauza Altner," vysvětloval volby sám Paroubek.

popisek KOMENTÁŘ K PRVNÍMU DNI SJEZDU
Rituální poprava Miloše Zemana

I když si výsledek pochvaloval, bylo vidět, že je zklamaný a nepříjemně překvapený. O tom svědčila i jeho emotivní reakce na otázky, co by dělal, pokud by delegáti v sobotu zvolili za místopředsedu Martina Starce. Tedy člověka, který ho dnes tvrdě kritizoval.

"Udělám všechno pro to, aby zvolen nebyl," prohlásil Paroubek. Když se později zklidnil, už svá slova mírnil.

Proč tedy nezískal víc hlasů? Z rozhovorů, které zpravodaj iDNES.cz vedl v zákulisí, vyplývá, že příčinou ani tak nebyl Zeman či Altner, jak prohlásil Paroubek.

Delegátům se spíše nelíbí Paroubkovo celkové vystupování, které považují za příliš sebevědomé a útočné. "A také mu nepomohlo to, jak na sjezdu ostře zaútočil na Starce," zaznělo v zákulisí.

I sociální demokraté, kterým Paroubek v čele strany nevadí, nepřesvědčivý výsledek vítali. "Je jen dobře, že nezískal třeba přes 80 procent hlasů, to by s ním bylo k nevydržení," svěřovali se.

Na otázku iDNES.cz, zda neuvažuje o změně stylu, odpověděl Paroubek protiotázkou. "Když jsem to udělal, ztratili jsme osm procent preferencí. Tak co byste mi radil?"

Cílem je vítězství ve volbách
Paroubek byl jediným kandidátem na předsedu ČSSD, v nominačním projevu proto hýřil sebevědomím.

"Vážení přátelé, milé přítelkyně, prakticky denně si kladu otázku, zda má práce pro stranu je ještě přínosem," začal svůj nominační projev Paroubek. A hned si také odpověděl. "Věřím, že jsem stále ještě schopen reflexe."

Paroubek straníkům oznámil, že jeho cílem je vítězství v příštích parlamentních volbách a úspěch v senátních i krajských volbách. Zároveň avizoval, že právníci ČSSD budou v kauze advokáta Altnera postupovat podstatně aktivněji.

"Věřím, že naše argumenty, které jsme předložili soudu pro Prahu 1 jsou natolik silné, že se nám podaří konkurz, který straně hrozí na základě žaloby doktora Altnera, odvrátit," řekl.

popisek FOTOGALERIE:
Sjezd ČSSD obrazem

Paroubek zároveň přiznal, že jeho snaha získat si Zemana selhala. "Musím říci, že moje koncepce spolupráce se všemi významnými osobnostmi strany v případě Miloše Zemana selhala. Nedělím ale stranu na zemanovce a paroubkovce, všichni jsou pro mě sociální demokraté. Jen budeme-li jednotní, budeme také silní a respektovaní," byla jeho poslední slova. - více zde

Starec nešetřil kritikou
Když těsně před volbou předsedy mluvil, byl u mikrofonu už stálým a nejčastějším hostem. Přes hodinu řečnil po zahájení sjezdu a několikrát se k mikrofonu vrátil i poté.

Nepřímo ho k tomu donutil dlouholetý místopředseda strany pro řízení Martin Starec, který vystoupil vůbec s nejostřejšími slovy proti Paroubkovi. Ten tak kvůli Starcovi přicházel přednést svůj nominační projev značně roztrpčen.

Starec totiž naznačil, že ve stranickém sídle se ztrácejí desítky milionů korun a Paroubek není tím správným, kdo by měl mluvit o modernizaci ČSSD.

Když Starec nedostal možnost promluvit tak dlouho jako Paroubek, neodpustil si jedovatou poznámku. "Centralizace moci ještě neznamená centralizaci rozumu."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video