Do Černínského paláce nyní volají zahraniční diplomaté a ptají se, kde tedy Česko stojí. V Bruselu se pak mluví o tom, že česká vláda není schopna dodržet společnou pozici.
"Řešením by mohlo být rozdělení území podle etnických linií. Severní část by připadla Srbsku a většina jižní části by dostala status nezávislosti," řekl během své nedávné cesty po balkánských zemích Paroubek.
Diplomaté se však rozdělení Kosova velice obávají. "Všichni se rozdělení bojí, protože by to mohlo mít dominový efekt například v Republice srbské v rámci Bosny," říká český diplomat působící na Balkáně.
Obavy z takového řešení má například Španělsko, kde o samostatnost usilují baskičtí separatisté.
Evropská unie se v této situaci dohodla, že nebude předjímat výsledky jednání pod hlavičkou OSN, které vede bývalý finský prezident Martti Ahtisaari.
Paroubkovo jednání šokovalo i diplomaty v Bruselu. Jeden z nich řekl, že jde o "znepokojivé" kroky. "České volání po rozdělení je velice nebezpečné," citoval jednoho z nich bruselský internetový deník EU-observer.
Znepokojeni jsou zejména Rakušané, kteří v lednu přebírají předsednictví nad Evropskou unií a otázka západního Balkánu má být jednou z priorit.
Za Paroubkovým postojem stojí podle některých zdrojů jeho zahraničně-politický poradce Ivan Bušniak, bývalý velvyslanec v Jugoslávii.
Bušniak stál u zrodu česko-řecké iniciativy, která právě v době kosovské krize projevovala vstřícnost vůči Srbsku, byla negativně přijata například v USA a vyvolala rozpaky i na domácí politické scéně. Bývalý prezident Václav Havel pak odmítal Bušniaka vyslat na další diplomatické mise.
Podle zdrojů z ministerstva zahraničí Paroubek chce své řešení pro Kosovo prosazovat nejen při rozhovorech v médiích, ale i jako oficiální český postoj. Žádal proto po českých diplomatech, aby v Bruselu prosazovali jeho postoj ke Kosovu, ač je v rozporu se společnou pozicí.
Česko nicméně při posledním setkání ministrů zahraničí členských zemí uvedlo, že v případě Kosova je třeba počkat na výsledky plánovaného jednání.
V Kosovu vedle sebe žijí většinoví Albánci a menšina Srbů. Na soužití obou znepřátelených etnik mimo jiné dohlíží čeští a slovenští vojáci.
